Euromajdan – zastávka na nepokojích v Kyjevě

2. – 4. leden 2014

Do Kyjeva přijíždíme nad ránem, u benzinky na předměstí zastavujeme na snídani. Pak už míříme do centra. Ubytování máme domluvené až na odpoledne, tak se po menším konfliktu s dopravní policií rozhodujeme vydat přímo do centra k Majdanu Nezaležnosti, kde “zuří” nepokoje Euromajdan. Nemáme tušení, jak situace vypadá, cosi se samozřejmě píše v českých médiích, ale těžko říct, jak je to ve skutečnosti. Míříme tedy do centra, sjíždíme na Chreščatyk a asi po 200 m narážíme na masivní barikádu ze suti, pneumatik a ostnatého drátu. Parkujeme a jdeme se projít.

Nejprve mám lehce strach vůbec vytahovat foťák, ale za chvíli se dívám, že je to tady naopak organizována jako “přehlídka” a sami protestující jsou rádi za publicitu. Ostatně místních s foťáky je tady spousta. Přesto pro jistotu pravidelně střídám paměťové karty. Po Chreščatyku docházíme na Majdan, kde je centrum dění.

Před Majdanem je další velká barikáda, za ní už centrum protestů. Spousta stanů, plakátů s nejrůznějšími hesly a taky spousta míst, kde se rozdává horký čaj a polévky.

Po pár hodinách odjíždíme na předměstí do bytu. Po Zakarpatí zajímavá změna, naráz bydlíme v krásném bytu uprostřed masivního sídliště. Ale dobrodružnost si zachováváme tím, že nám po cestě na výpadovce dochází nafta, takže je jako obvykle třeba trochu zaimprovizovat.

Večer je většina výpravy unavená a zůstává na bytě, takže jen ve třech se metrem vypravujeme do centra. Jdeme se nejprve podívat na sochu Lenina, která byla nedávno stržena demonstranty, přičemž vzpomínám, jak jsem u ní před pár lety stál. Následuje jedno pivo v české hospodě a pak procházka jak znovu po Majdanu, tak i po okolí, které už docela znám, vzhledem k tomu, že je to tady má třetí návštěva.

Kousek od Majdanu na sever, nedaleko masivního památníku rusko-ukrajinského přátelství, najdeme pozůstatky vánočních trhů. Ty se konají obvykle na Majdanu, ale nějak to letos nevyšlo.

Další den nás čeká výlet do Černobylu, který prozatím přeskočím. Následující den se vracíme domů, přičemž ráno ještě míříme do centra. Někteří ještě chtějí posílat pohledy, tak je naviguju na centrální poštu, která je asi o měsíc později obsazena povstalci, a zatím se jdu ještě sám projít po Chreščatyku.

Okolo druhé odpolední odjíždíme z Kyjeva. Řídím až k Rivnemu, kde se střídáme. Okolo deváté večerní jsme u Lvova, tak opět děláme zastávku na procházku a večeři. Tentokrát je tu o poznání živěji.

Sedáme do auta, míříme k polské hranici, cesta přes hranici překvapivě bez žádných problémů a úplatků. Nad ránem jsme v ČR, před devátou se nechávám vysadit v Ostravě a mířím vlakem domů. Ukrajina vyšla perfektně, nadprůměrné dojmy jsem si odvezl ze Zakarpatí, z Kyjeva i z Černobylu.