4. březen 2014
Toto ráno už jsme úspěšnější. Kromě toho, že pro nás odvoz opravdu přijíždí, je ještě pěknější počasí, přestože předpověď hlásila opak – přece jen jsme tady v monzunovém období. Takže v 9:30 dojíždíme do přístavu na ostrově Denarau a máme cca 20 minut na to přestoupit na loď. Následná cesta lodí táhnoucí se mezi ostrovem Viti Levu a souostrovím Mamanuca trvá okolo dvou hodin. A na lodi pro zhruba 50 lidí je kromě nás náhodou ještě pět dalších Čechů…
Když se Tivua zjeví, pomalu brzdíme a za chvíli pro nás přijíždí malá loďka, na kterou musíme přestoupit, což se povede asi ve třech várkách. Tivua je obklopená dlouhou mělčinou.
Ostrov Tivua je maličký, za 15 minut se dá obejít dokola. Je tu pár chajd a restaurace, kde se podává bufetový oběd, který máme v ceně výletu.
Krátce po příjezdu začíná ukázka tradičního kavového obřadu, což je teda jedna ze slabších částí výletu. Ale pak poprvé kavu, tedy tradiční melanéský/polynéský lehce omamný nápoj z pepřovníku, ochutnávám. Jak se říká, nic moc.
Do oběda zhruba hodina a čtvrt času, takže jdeme pro šnorchlovací masky a ploutve. A do vody. O poznání lepší než včera na Viti Levu.
Přichází čas na oběd. Kromě masa a ryb na grilu a různých salátů jsou také v ceně výletu nápoje včetně piva a vína.
Pak teda procházka po ostrově. Místo 15 minut mi kvůli focení trvá více než dvojnásobek, a to ještě občas spěchám, protože slunce je opravdu silné a písek rozpálený.
Nakonec ještě půjčujeme kajak a míříme se projet. Je to nějaký neobratný plasťák, takže se nám na tom vůbec nedaří, tak se brzo raději vracíme na pevninu. Ve tři nám pak jede loď zpátky. Nudná dvouhodinová cesta je sice zpestřována hudbou a ukázkou ručního otevírání kokosů, ale většinu jí radši prospím :)
Pingback: Ko Phi Phi – plavba po tropickém ráji | zennie.cz