26. březen 2013
Na severovýchodním rohu Jávy najdeme park Baluran proslulý svými travnatými pastvinami a divokou zvěří, pro které je přezdíván “Afrika Jávy” či “Malá Afrika”. Od Ijenu je to asi dvě hodinky cesty a je to spíše odpočinková záležitost, takže ho po nočním nespánku nakonec měníme za původní plán, pláž Sukamade.
Zastávka v Banyuwangi na jídlo
Průměrná pouliční restarace
Jako cizinec jako obvykle platím diskriminační zvýšené vstupné, ale pořád mě to moc netrápí, protože to je u národních parků okolo 50 korun, přece jen jsem přijel z Číny, kde sice cizinci diskriminováni nejsou, ale zato vstupné do podobných atrakcí stojí nezřídka 10krát víc. Na vstupu fasujeme mapu a vyjíždíme po šílené lesní cestě k pastvinám.
Pastviny v Baluranu
Kobylky v trávě
Kobylky v trávě
Kobylky v trávě
Baluran je pro mě trochu zklamáním. Ještě před pastvinami potkáváme pouze několik ptáků, docela pěkných, ale nic zázračného. Na pastvinách běhají jeleni, ale není jich nijak moc a nedá se k nim přiblížit. Kromě toho by tu měli žít divočáci a pár dalších zvířat, která však nepotkáváme. Žije tady v okolí i několik leopardů, ale za posledních pět let je viděli prý asi dva lidé.
Opice v Baluranu
Na opice už jsem si zase zvykl a nejsou pro mě žádným překvapením, o to snáze pak člověk udělá nějakou blbost. Vím, že se opicím nemá dívat do očí, ale přece jen jsem byl zvyklý na opice v Japonsku nebo Malajsii, které jsou zvyklé na lidi. Takže na toto pravidlo snadno zapomínám a jednu opici fotím. V jednu chvíli se na mě otočila a vycenila krvavě červené ošklivé zuby tak, že okamžitě skáču dva metry dozadu…
Au.
Velice pěkným zpestřením v parku je vyhlídková věž, odkud jdou krásně vidět pastviny, okolní hory a občas nějaké stádo jelenů.
Výhled z věže
Spoustu opic v trávě
Opice a hory
K jelenům se bohužel moc přiblížit nedalo.
Ale hory pěkné.
Fakt, že jsem doteď nikdy neviděl pohromadě srnky a opice.
Páv
Vracíme se na motorky a jedeme až k moři, kde je pláž. Po cestě zkouším znovu fotit srnky a hlavně pávy, kteří jsou velice plaší, až na jednoho, který už se ale pohybuje u obydlí, takže se taky nedá vyfotit, aby vypadal rozumně. Do moře se mi nechce, nakonec toho máme všichni tak dost, že leháme na lavičky a usínáme. Po pár hodinách točíme a jedem domů, ještě se zastávkou u Letheho rodiny bydlící někde v půlce cesty. Dlouhému rozhovoru v maduránštině příliš nerozumím, tak si aspoň užívám skvělé (i když sladké) kávy. Dozvídám se, že sousedi mají krásnou single dceru, která hledá manžela, jestli prý bych se na ní nechtěl podívat. Odpovídám, že bych si to potřeboval trochu víc rozmyslet, a pomalu se zvedáme. Ve výsledku fajn den, Kawah Ijen spolu s pláži Sukamade jsou místa, která mě v Indonésii zaujala asi nejvíce. A Baluran byl příjemným a pohodovým dokončením dne.
Strážci místního lanového centra
Pláž v Baluranu
Bintang k večeři...
Pingback: Indonésie | zennie.cz