Japonsko 2012 – Kyōto, Itsukushima, Hiroshima

Ráno vstáváme brzo, protože nás čeká možná úplně nejnáročnější den – prohlídka Kyōta. Kyōto je plné památek a i když navštěvujeme opravdu jen ty nejznámější, zabere to spoustu času, protože jsou rozházené po celém městě a přesuny autobusy nejsou zrovna nejrychlejší. Ráno tedy jedeme k chrámu Kiyomizudera, kde dávám dvě hodiny volno (v uličce vedoucí na kopec k chrámu je spoustu krámků se suvenýry, sám si nakonec pořizuju triko), pak k zenovému chrámu Nanzenji, jeho bráně Sanmon a zenové zahradě, po Stezce filosofů ke Stříbrnému pavilonu v chrámu Ginkakuji, kde si dáváme oběd. Vrcholem dne je překrásný Zlatý pavilon v chrámu Kinkakuji. Na ten nám vyšlo ideální počasí. Většina fotek je sice nejpěknější, když je jasno, Zlatý pavilon však nejkrásněji září, když je obloha zatažená a je krátce před soumrakem. Tentokrát se podařilo.

Zenová zahrada v Nanzenji

Miniaturní Asahi :)

Slečny v yukatách u brány Sanmon

Chrám Ginkakuji má jednu z nejkrásnějších zahrad.

Kare udon <3

Zlatý pavilon

Tradiční prodej psaníček s věštbami omikuji byl evidentně nahrazen automaty.

Po Kinkakuji se vracíme na hotel, asi o hodinu později odjíždíme taxíkem na návštěvu Gionu. Nejdříve se účastníme zmiňovaného představení v divadle. Skládá se z několika částí – čajový obřad, hra na hudební nástroj koto, umění aranžování květin ikebana, hudební představení gagaku, fraška kyōgen, tanec maiko a loutkové divadlo bunraku.

Čajový obřad

Hra na koto

Ikebana

Gagaku

Kyōgen

Tančící maiko

Bunraku

Pár set metrů odsud se nachází svatyně Yasaka, kde se každoročně koná velký festival Gion matsuri. Svatyně je v noci krásně osvětlená. Po prohlídce dojdeme pěšky přes řeku Kamo do zábavní čtvrti Pontocho, kde je volný program. Se mnou zůstávají čtyři lidi, jdeme se najíst do izakayi, pak se přesouváme do podniku, kde mají Hoegaardena za 800 yenů. Pár jich tam vypijeme, odcházíme zhruba ve dvě, nějak se nám nechce jít na taxíka, takže jdeme asi hodinu v dešti pěšky na hotel… Ve tři ráno ještě na recepci domlouvám odeslání zavazadel do Ōsaky.

Svatyně Yasaka

Sashimi <3

Majitel baru, kde jsme skončili

Vstávání v 8 ráno je opravdu nepříjemné. A venku šíleně prší. Plánoval jsem jít na hrad Nijo, ale déšť je intenzivní a nevypadá, že by měl ustat. Ptám se, kdo chce jít. Nikdo. Skvělé. Dávám si snídani (jogurt, ovoce a džus, víc by můj žaludek po včerejší noci nezvládl), dovyřizuju poslání zavazadel a jdu si na hodinku a půl ještě lehnout.

Před jedenáctou vycházíme na vlak, přesouváme se do Hiroshimy, kde strávíme jednu noc. Po shinkansenové trati to trvá včetně přestupu v Ōsace zhruba dvě hodiny. Po ubytování se v hotelu míříme do zahrad Shukkeien – další z mých oblíbených zahrad.

Focení na svatbu v Shukkeienu

Shukkeien

Jak se tam dostal? o_O

Hiroshimská šalina

Pozdě odpoledne pak jedeme ještě na druhý konec Hiroshimy do Mírového parku. Samotné Muzeum atomové bomby osobně vynechávám, byl jsem tam dvakrát a stačilo, nic příjemného to není. Zatímco lidi jdou dovnitř, si jdu dát svačinu a pak se projít po monumentech Mírového parku, některé z nich jsem ještě nenavštívil.

Památník dětem

Mírový zvon se sanskrtskými nápisy

Hromada, kde byla hromadně pálena těla

Památník korejským obětem

Stylové hůlky, co jsem sehnal na nádraží v Ōsace ;)

Ráno jedeme na ostrůvek Itsukushima (Miyajima) proslulý svatyní s velkou branou torii, jejíž spodní část je za přílivu pod vodou. Bohužel od rána poprchává, doufám, že se to zlepší, ale naopak. V přístavu si sice zdarma půjčujeme deštníky, ale ve chvíli, kdy dojdeme k bráně, už prší natolik, že je to nesnesitelné.

Brána za hodně ošklivého počasí

Dávám tedy jen hodinové volno na prohlídku svatyně Itsukushima a sraz pod střechou pavilonu Senjokaku na kopci. Do té doby musím vymyslet, co dál. Není moc na výběr. Plán je vyjet lanovkou na horu Misen, ta je na jednu stranu totálně v mracích a nemá to smysl, na druhou stranu jsou změny programu obecně dost problematické. To se usnadňuje, když se informuju a zjišťuju, že tam praštil blesk a lanovka nejezdí. Pršet nepřestává, tak nezbývá než se vrátit. Za onu hodinu vymýšlím náhradní plán, napadá mě několik věcí od Hiroshimského hradu, či akvária na Itsukushimě až po návrat do Ōsaky a náhradní program v okolí Ōsaky, pro což se nakonec rozhodnu, i když to bohužel vše visí na tom, zda budou dostupné místenky na vlak.

Zablácená svatyně Itsukushima

Vracíme se na nádraží. Bohužel s JR Passy, se kterými jezdíme, není možné jezdit vlakem nejvyšší třídy Nozomi. Vlaky sice jezdí každých 10 minut, ale na trati San’yō (z Ōsaky do Fukuoky) je drtivá většina právě Nozomi. Vlak Hikari za půl hodiny je plný, dostávám rezervace na vlak Sakura za hodinu a půl s lidmi rozházenými po čtyřech vagonech. Lidem dávám volno na oběd, dobrých restaurací je dostatek přímo v budově nádraží. Sám si jdu někam sednout odpočinout a vydechnout, protože nevydařený program a nutnost vše přeplánovat je pro mě ve výsledku trochu stresovou situací. Vymýšlím však plán, který nakonec vyjde a ostatní jsou spokojení.

Po příjezdu do Ōsaky se ubytujeme a část nás vyráží na výlet do známého akvária v Ōsackém přístavu. Stíháme akorát, když přicházíme k pokladně, akorát nás volají, že za pár minut přestávají pouštět lidi dovnitř. Já dovnitř nejdu, mám šílený hlad, radši zajdu na večeři. Přidám se ale na neplánovanou část – velké kolo v přístavu, na něm jsem ještě nebyl a noční výhled je krásný.

Večer v Ōsackém přístavu

Velké kolo v noci

Rajčatové pivo o_O

This entry was posted in Cestování, Japonsko. Bookmark the permalink.

One Response to Japonsko 2012 – Kyōto, Itsukushima, Hiroshima

  1. Pingback: Japonsko | zennie.cz

Leave a Reply

Your email address will not be published.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>