16. červenec 2015
Dnes nás čeká krátký výstup na Zlou Kolatu, což je se svými 2 534 metry nejvyšší hora Černé Hory (přestože se místo ní často Bobotov Kuk v Durmitoru, který měří 2 523 metrů). Nebude to žádný záhul, je to z místa, kde jsme, sotva 200 výškových metrů a jdeme nalehko, protože se budeme stejnou cestou vracet, takže schováváme krosny do rokle a vycházíme.
Když vycházíme do sedla, rozhodujeme se nejprve vyjít na Maja Kolats, který je o pár metrů vyšší než Zla Kolata, jenže se nachází v Albánii, takže žádný primát nedrží, na rozdíl od Zle Kolaty, která je na hranicích.
Ze sedla Maja Kolats to bylo asi kilometr po skoro rovině, jen trochu to stoupalo. Stejnou cestou se vracíme. Na Zlou Kolatu naopak jdeme do strmého kopce, ale jen pár minut.
Nahoře potkáváme belgické skauty – první turisti, na které narážíme.
Vracíme se do místa, kde jsme spali, z rokle vybíráme krosny a míříme prudce z kopce do údolí, což trvá asi hodinu.
A po sestupu musí logicky zase nástupovat výstup, který je na mě docela strmý, takže si dávám načas. Pro mě osobně nejnáročnější část pětidenního treku, kromě samotného stoupání máme minimum vody a je pořádné horko, takže když se po pár hodinách pomalého výstupu z posledních sil dobelhám k tající sněhové bariéře, 1.5l lahev vody ve mne zmizí během pár okamžiků.
Pak chytám druhý dech. Už je docela pozdě, takže víme, že dneska nedojdeme daleko, ale alespoň míříme nahoru do sedla, což už mi jde po doplnění vody a opadnutí slunečního žáru podstatně lépe.
Kempujeme na hraně pěkného srázu, za kterým se rýsuje krásný výhled na masiv nejvyšší hory Prokletých hor – Maja Jezercë, kam budeme zítra dále pokračovat.
Pingback: Balkán | zennie.cz