Macao, 10. 3. 2009
Repost z fóra asiantitulky.cz
Nejdřív trochu teorie, protože většina lidí z ČR ví o Macau minimum (já před nedávnou dobou nebyl výjimkou). Macao (anglicky častěji Macau; 澳門) je po Hong Kongu druhá ze zvláštních administrativních zón Číny (SAR). Původně se jednalo o první evropskou kolonii v Asii – Macao vždy patřilo Portugalsku. Stejně jako Hong Kong, Macao má svou vlajku, platidlo (Pataca, MOP), poštovní systém, vízum, úřední jazyky a další specifika (také se zde třeba jezdí vlevo).
Úředními jazyky jsou portugalština a kantonština, nicméně vzhledem k tomu, že většinu dnešních obyvatel tvoří rodilí Číňané, portugalsky prý běžně mluví méně než 1 % obyvatelstva. Já sám jsem za svůj jednodenní pobyt něco, co byl románský jazyk (takže nemůžu ani s jistotou prohlásit, že to byla portugalština), slyšel asi dvakrát. Nápisy jsou však všude minimálně dvojjazyčné, občas navíc i anglicky.
Macao se nachází zhruba 60 km na západ od Hong Kongu, naproti přes deltu Perlové řeky, u čínského města Zhuhai, s nímž je spojeno několika hraničními přechody.
Macao se rozléhá na stejnojmenném poloostrově a na ostrůvcích Taipa a Coloane. Takto to bylo několik dekád zpátky – stejně jako v Hong Kongu, “land reclaimation” je zde velký business a dnes už jsou ostrůvky Taipa a Coloane spojeny, oblast mezi nimi je pojmenována Cotai a vzniká zde další zástavba. Ostrůvek je spojen třemi mosty s poloostrovem Macao a jedním mostem s Čínou. Na východ od ostrova se nachází mezinárodní letiště, většina spojů je do Číny, ale doletět se dá i do jiných částí východní Asie a dokonce i do USA.
Čím je dále Macao známé, je to, že jde o jedinou oblast v celé Číně, kde jsou povoleny hazardní hry. Tento fakt je původem toho, že je Macao nazýváno jako “asijské Las Vegas”. Je zde nespočetné množství casin a různých podobných podniků.
Populace Macaa je přes půl milionu lidí, rozloha je však pouhých něco málo přes 20 kilometrů čtverečních, což Macao činí oblast s nejvyšší hustotou zalidnění na světě. A jde to sakra vidět. To ještě zmíním později.
Tak teď tedy něco k samotné mé výpravě. Výlet do Macaa se často dělá jako jednodenní odskočení z Hong Kongu – nejinak tomu bylo v mém případě. Rychlou lodí jedna cesta trvá necelou hodinu. Vyrážel jsem po půl jedenácté ráno z HK, což byla chyba (jak ještě zmíním později) a vrátil jsem se v 8 večer. Poté, co se mi podařilo konečně projít imigrací, vydal jsem se pěšky do centra. Údajně se dá dojet autobusem (bylo to tak dva kilometry), ale po 15 minutách snahy zjistit, jak autobusy fungují a odkud kam odjíždí, jsem to vzdal a rozhodl se prostě udělat si procházku a projít si zajímavé věci po cestě z přístavu do centra (což jsem měl stejně v plánu i tak, při návratu a v trochu jiném pořadí).
V přístavu jsem se snažil směnit peníze. HKD mi docházely, tak jsem chtěl směnit eura. Pár eur jsem směnil, až po chvíli jsem si povšiml, že mi dali HKD a ne MOP (místní platidlo). Zašel jsem tedy k jiné směnárně s tím, že chci ony HKD směnit na místní peníze. A ti na mě koukali, co že to po nich vlastně chci, bankovku 50 HKD mi rozměnili na 2x 20 + 10 HKD :) Tak jsem se zeptal, jestli se běžně dá platit HKD, řekli že jo. Před odjezdem jsem sice četl, že se dá “většinou” platit i HKD nebo čínskými yuany, ale přesto jsem jen chtěl mít jistotu, že mi peníze vezmou všude (to zaprvé) a zadruhé jsem chtěl také vidět nějakou pořádně exotickou měnu a pár drobných dovézt domů. No nakonec jsem v Macau jedinou Patacu neviděl. Když jsem pak někde platil, vzali HKD jako samozřejmost a také všude v HKD vraceli. Po návratu jsem se ještě zkoušel informovat, evidentně prostě HKD je standard. Jedna Pataca je o trošku méně než jeden HK dolar, takže se to obchodníkům i vyplatí (platí se 1:1). Co teda ještě nevím a zajímalo by mě, jestli vůbec a v jakém rozsahu se místní platidlo používá.
Tak a teď k té zalidněnosti. Říkal jsem, že jde velice vidět. Toto je příklad takové typické ulice. V Macau je strašné množství odporných baráků vypadajících zhruba takto. Šedé, staré. Mezi sousedními baráky jsou často nataženy hromady různých kabelů, občas dokonce visí neznámé odizolované kabely do výšky zhruba 1.8 m, no prostě jsem se jim musel vyhýbat. Kromě toho jsou ulice (až na ty nejhlavnější) strašně úzké a provoz strašně hustý, což ve spojení s vysokými baráky zapříčiňuje, že je zde nehorázný smrad z dopravy. A také šílený hluk. Na hlavních silnicích je také provoz hustý a semafory, které by pouštěly chodce, téměř neexistují. A že by mi zastavil nějaký řidič z dobré vůle, to se mi stalo přesně jednou. Hlavně ten hluk a smrad mi dost kazil náladu, výhled na plno odporných domů mě zase ovlivňoval v tom, že jsem naprosto ztrácel chuť vůbec do ruky brát foťák. Místní památky jsou sice pěkné, ale kamkoli se člověk hne mimo ně, nevyhne se podobným uličkám. A kromě toho se nedá téměř vyfotit ve městě fotka, na které by nebyla v pozadí změť těchto hnusných šedých domů. O mnoha oblastech východní Asie se povídá, jak jsou přelidněné, ale s takto extrémním stavem jsem se nesetkal v Japonsku, v Hong Kongu ani na Taiwanu.
Tak a je tu, Macau Tower, v pozadí další (nejvýchodnější) ze tří mostů na ostrov Taipa. Vež je známá mimo jiné tím, že se z ní skáče bungee jumping. Měl jsem v plánu vyjet nahoru, jenže jsem se podíval na cenu vstupenky, která mi málem vyrazila dech. Ono 100 HKD není zas tak šíleně moc, jen jsem čekal o dost méně a hlavně to byl zhruba můj denní rozpočet. No a ten den už jsem utratil trojnásobek této částky za loď z HK (a k tomu jsem ještě něco musel jíst atp.), takže jsem se nakonec musel obejít bez výhledu z věže. Škoda.
To je vše. Kdybych tedy měl zhodnotit Macao celkově. Smíšené (ale převládají kladné) pocity, rozhodně peněz nelituji. Najde se zde mnoho pěkných věcí, všechny ty záporné dojmy jsou způsobeny tím, co jsem psal, opravdu jsem se zde cítil dost nepříjemně. “Turistické cíle” jsou ale pěkné a za denní výlet z Hong Kongu stojí určitě. Čeho lituji, že jsem neměl více času. Byl jsem hloupý a nechal jsem se přesvědčit radami z netu – plno lidí říká, že v Macau toho tolik k vidění není a to co je, se dá za chvíli obejít pěšky (a k tomu někteří říkají, že ani to nemá cenu, vzhledem k vysokým nákladům za loď). Teď už vím, že to není pravda. Myslím si, že jeden den na Macau sice možná stačí, ale musí být opravdu celý, tzn vyjet *nejpozději* v 8 z HK a do zpáteční lodi nastoupit až po setmění (už jen z toho důvodů, že Macau v noci vypadá velice pěkně, z toho, co jsem viděl na fotkách). Já jsem vyjel pozdě (10:45) proto, že jsem byl přesvědčený, že to obejdu za chvíli, a vracel jsem se brzo (18:45) proto, že jsem chtěl v HK stihnout Symphony of Lights. Byl jsem přesvědčený, že stihnu i Taipa+Coloane, ale k tomu bych potřeboval víc času. Teď jsem na sebe za to naštvaný, když vím, že jsem toho mohl stihnout mnohem víc a nestálo by mě to ani korunu navíc, pouze vstávání o dvě až tři hodiny dříve.
Pingback: Hong Kong, Macao a Taiwan |