Nanjing – staré hlavní město

5. – 9. září 2014

Do Číny přilétám 3. září k večeru, přičemž až do 9. nebo 10. září mám volno. Letenku dřív jsem volil schválně, abych se ještě stihnul trochu porozhlédnout, než mi začnou povinnosti. Zaprvé jsem se chtěl zastavit na pár dní v Shanghai za kamarády, zadruhé následující měsíce plánuju trávit ve městě Fuzhou a chtěl bych se s ním trochu seznámit dřív, než začnou všechny starosti. Plán trochu ztroskotá na tom, že až před odletem zjišťuju, že téměř nikdo z mých přátel zrovna v Shanghai není, všichni jsou někde pryč. Takže nakonec si v SH nechávám jen jeden večer a jeden den, který strávím procházkami s kamarády, co jsem dlouho neviděl, a pak odjíždím na dva dny do Nanjingu, odkud plánuju za dva dny přeletět do Fuzhou.

Cesta do Nanjingu rychlovlakem trvá asi hodinu a půl. Na nádraží beru taxíka na Qingdaolu, kde mě za chvíli čekají kamarádi-spolužáci z univerzity, kteří do Nanjingu přijeli před pár dny a stráví tady rok na studiu. Plánuju dvě noci spát u nich, ale plány mi jako obvykle kazí čínské aerolinky (tentokrát Shenzhen Airlines, abych byl konkrétní). Poté, co se mi po celém dni obsazené linky podaří dovolat do aerolinky, se mi nepodaří prosadit změnu na stejný den se stejnou aliancí, další let se Star Alliance je až o dva dny později, s jinou aliancí nechci letět z důvodu, že mám dvě zavazadla k odbavení, za což bych musel připlácet. Vzhledem k tomu, že je v Nanjingu co dělat, ubytování řešit nemusím a do Fuzhou přece jen tak moc nespěchám, nakonec volím odlet až 9. září.

První den se nic moc neděje, kamarádi musí vyřídit registraci ve škole, což docela trvá, takže se flákáme v okolí kampusu a užíváme si čínského jídla (a pití).

Další den ráno (přesněji po poledni) se vyhrabeme a plánujeme, co podnikneme. Jelikož jsem odložil odlet o několik dní, nemusíme moc spěchat. Plánujeme metrem popojet kus na východ k ruinám Mingského paláce z dob, kdy byl Nanjing hlavním městem Číny, odtud projít k městským hradbám a ideálně se dostat až k lanovce na horu Zijinshan.

Po Mingském paláci se toho moc nedochovalo, budovy původní žádné, občas kus zdi. A za kusem zdi se skrývá velký skákací hrad, jak typické.

Pěšky popocházíme ke starým městským hradbám. Jedna z bran se tady táhne přímo přes šestiproudovou cestu (a vedle ještě další čtyři proudy tunelu). Potíž je, že přestože se na bránu zjevně chodí, vůbec se nám nedaří zjistit kudy, takže když se vyškrábeme po stráni nahoru a vchod nikde, volíme nejjednodušší cestu, a to oblezení plotu, čímž možná taky nevědomky obcházíme nějaké vstupné. Nicméně jsem slyšel i později od dalších lidí, že se na bránu dostali akorát takto, protože oficiální vstup prostě nenašli. Po hradbách ujdeme asi 300 metrů než končí checkpointem, za kterým je vojenský objekt, takže otáčíme zpátky dolů.

Z hradeb se zsae dostáváme přeskočením plotu, protože na té straně, kde potřebujeme, evidentně žádný východ není. Podél hradeb chceme popojít k lanovce na Zijinshan, ale měřítko mapy, kterou mám, je mnohem zákeřnější, než jsem si myslel, a je to pěkná dálka, nakonec se nám podaří ztratit a odbočujeme do tunelu skrz kopec a až po chvíli zjišťujeme, že tudy asi opravdu ne. Tak už ho projdeme nakonec a místo lanovky volíme adrenalin v podobě přebíhání šestiproudovek a procházku kolem jezera Xuanwu.

Sháníme taxíka a vracíme se na byt. Čínský kamarád Vincent nás pak bere na karaoke, které jsem navrhl. Skvělá zábava a už jsem na žádném nebyl od návratu z Japonska v červenci. V Číně jsou karaoke však mnohem luxusnější a (relativně) dražší záležitostí než v Japonsku – alespoň se tak teda snaží tvářit a je to vidět na první pohled. Zato pohled na totálně opilé lidi už okolo jedenácté večerní je dost žalostný (ale stejně typický).

Na další den nám připadá druhý pokus dostat se ke kopci Zijinshan tyčícímu se nad městem, na jehož úpatí se nachází Sun Yatsenovo mausoleum (a pár dalších historických pamětihodností). Vyrážíme taxíkem, nakonec zjišťujeme, že nás stejně vysadí u parkoviště a ještě musíme platit za cca 15min cestu minibusem, protože auta tam nemůžou.

Dojíždíme pod mausoleum, čeká nás pěkný výstup po schodech. Je neděle, takže je tu pěkně narváno.

Okolo mausolea jsou davy lidí, tak se pak přesouváme vydechnout k nedaleké “music stage”, kde je prý pěkný klídek. A taky že jo. Pravidelně se tu prý konají nějaká hudební vystoupení.

Na mingské hrobky nakonec kašleme, protože už tam někteří byli a vstup je dost drahý, tak koukáme, že tady je ještě chrám Linggu s pár významnými budovami. Je to asi kilometr, nějak se doptáme na cestu a docházíme. Zpestřením chrámu je asi osmipatrová pagoda, na kterou máme ten blbý nápad vylézt, takže vylezeme s vyplazeným jazykem, podíváme se na Nanjing skrývající se pod vrstvou smogu a za minutu nás vyhání hlídač, že zrovna zavírá. Hledáme nejbližší metro a vracíme se do centra.

Následující den se konečně dokopeme k návštěvě památníku a muzea Nanjinského masakru. Sice jsem k němu trochu skeptický (kvůli dřívější návštěvě muzea Mukdenského incidentu v Shenyangu), ale nakonec musím říct, že je to tady zpracováno velice dobře a co můžu ze svých znalostí posoudit, tak až na detaily i docela objektivně (na rozdíl od onoho Mukdenského incidentu).

Metrem následně popojíždíme k Fuzimiao – Konfuciánskému chrámu, který je jednou z významnějších pamětihodností Nanjingu. Až teprve na místě zjišťuju, že název “chrám” je dost zavádějící. Za hlavní branou se nachází rušná nákupní ulice (na které najdeme i KFC, Pizza Hut a další), až za ní je náměstí, kde jsou další brány a spousta budov, které jsou nasvíceny do šílených barev, a všude okolo davy lidí. A pak teda teprv chrám, stejně šíleně osvícený. No, sám se dívím, že mě to ještě v Číně překvapuje. Myslel jsem, že je to tady tak šíleně osvícené a přelidněné kvůli tomu, že je dnes Svátek středu podzimu, ale později se doslýchám, že je to tady na denním pořádku.

Následující den ráno mým kamarádům zrovna začíná škola a já okolo poledne odlétám do Fuzhou. Ještě někdy v červnu se na zhruba 40 km vzdálené letiště muselo jezdit z autobusem, teď už na něj jezdí metro, které za městem vyjíždí na povrch a jede mezi poli. Vtipné, jak v Číně s rozvojem infrastruktury pomůže konání nějaké významné akce (Nanjing Youth Olympics)…