Bel-Tam – den v jurtě na břehu jezera Issyk-Kul

23. srpen 2015

Dneska tedy nastává čas vyrazit k jezeru. Původní plán byl jet k jezeru se Samarou, ale bohužel musela zůstat v Oshi, což mi řekla těsně před odletem do Kyrgyzstánu, tudíž jsem nestihl vymyslet, jak a kam tam pojedu, a spontánně využil nabídky se přidat k Markusovi. Srovnání s místem, kam bychom jeli se Samarou nebo já sám, sice nemám, ale rozhodně jsem za tuto akci rád. Sám bych totiž pravděpodobně skončil na mnohem rušnějším severním pobřeží (nad jižním okrajem jezera se také tyčí mohutnější hory než na severním, takže i kvůli výhledům je severní strana obvyklejší volba). To může být taky fajn, nicméně kemp Bel-Tam je úplně mimo civilizaci, kde vůbec nic jinak není… a to je super.

Vycházíme tedy někdy po osmé, chytáme maršrutku do západní části Bishkeku, odkud je to asi ještě dva kilometry na autobusové nádraží. Tady se nám dopravu sehnat nedaří, takže nakonec jdeme pěšky a makáme, ať jsme tam brzo. Maršrutku do Bokonbayeva najdeme snadno, ale ne a ne se naplnit. Čekáme asi půl hodiny, přijde jeden člověk, a po chvíli čekání zase odejde. Jelikož se domluvím mnohem lépe než Markus, tak se dohodneme, že pohlídá věci a já zkusím pozjišťovat, jestli tady není nějaká jiná možnost, jak se do Bokonbayeva dostat. A jistě že je. Před nádražím je spoustu sdílených taxíků a vzhledem k tomu, že za to chce na osobu úplně stejné peníze, tedy 300 somů, není divu, že všichni volí tuto možnost. Zarezervuju tedy dvě místa, dojdu pro Markuse a pro věci, sedáme do auta, za 10 minut je naplněné a jedem.

Cesta trvá okolo čtyř hodin s tím, že zhruba v půlce je pauza na oběd. Sice nějak extra hlad nemáme, ale když je čas a víme, že až do večera nic moc nestihneme sníst, tak toho využíváme. Objednávám plov (abych srovnal s ploví, co jsem měl v Kashgaru v Ujgursku, pár set kilometrů odsud) a kazašskou polévku. Obojí velice dobré.

Na odpočívadle

Oběd

Po cestě do Bokonbayeva ještě stíhám usnout, únavu jsem pořád ještě nedospal. Dojíždíme asi ve dvě odpoledne. Bokonbayevo je malé městečko, hned v místě, kde nás vyhodí, vidíme kancelář CBT, která měla být podle našich informací zavřená, ale naštěstí tu někdo je. S mým pobytem není žádný problém, prostě zaplatím na místě. Poprosíme je, ať nám pohlídají věci, a jdem se krátce projít po městečku. Po chvíli se na nás přilepí postarší Kyrgyz, který po nás chce peníze na chlast. Když zjistí, že Markus pochází z Německa, zvedá pravici a s úsměvem zvolá “Heil Hitler”. Později se Markuse ptám, jestli se mu to stává běžně. Prý občas jo a nejen to. Už mu i někdo řekl, že prý by měli konečně vyřešit ten problém s těmi Židy… O_o

Bokonbayevo

Při procházce náhodou potkáváme Eskila s Kym. Zjišťujeme, že jsme se špatně dohodli. Přijeli sem o den dřív než my a jsou už právě na odjezdu. Ale byli nadšení. Eskil mi ukazuje fotky krmení orlů, co si nechali někde za těžké prachy předvést. Docela drsné. S Eskilem a Kym se tedy loučíme. Potkáváme se znovu překvapivě o osm měsíců později v Japonsku…

Objednáváme si v CBT odvoz do kempu, je to asi osm kilometrů. V kempu je asi 10 jurt, pár budov zázemí a to je vše. V té odlehlosti a klidu spatřuju velkou výhodu. Podél drtivé většiny délky jezera se totiž táhne hlavní silnice, ale zrovna v těchto místech odbočuje pár kilometrů do vnitrozemí.

Issyk-Kul

Jezero Issyk-Kul, přezdívané “kyrgyzské moře”, je 10. nejobjemnějším jezerem na světě, na délku má přes 160 km, průměrná hloubka je okolo 270 metrů a hladina se nachází v nadmořské výšce 1607 metrů. Po obou stranách je jezero lemováno celoročně zasněženými horami, z nichž nejvyšší dosahují výšky přes 5000 m.

Issyk-Kul

Ubytováváme se v jurtě a procházíme se po kempu. Pro mě osobně neobyčejně nádherné a fotogenické místo, takže fotím desítky fotek.

V jurtě

Bel-Tam

Nad kempem se tyčí malý kopec – skvělá příležitost podívat se, jak to vypadá z výšky.

Bel-Tam

Okolní hory

Většinu odpoledne tedy trávíme procházením se, je to fajn relax. Do vody téměř nejdeme. Pláže tady jsou, ale tady zrovna ne. Já sám do vody sice vlezu, ale… moc to nejde. Kromě toho, že je dost studená, jsou tady strašně kluzké kameny a naprosto se nedá pohybovat jinak než po čtyřech, a i to s velkými obtížemi.

Bel-Tam

Na večeři se schází všichni, kdo jsou v kempu ubytování, tedy možná 15 lidí. Jsou to lidé z celého světa a se spoustou z nich si skvěle pokecáme. Většina z nich cestuje dlouhodobě, někteří na kole. Při poslouchání všech plánů mě začíná velice silně mrzet, že nemám čas se v Kyrgyzstánu zdržet podstatně déle…