Studium v Číně – přehled stipendijních programů a vyřizování vládního stipendia

Touto cestou bych chtěl předat své zkušenosti, které jsem nasbíral během semestrálního studijního pobytu v Číně. Prvním postem bych začal obecně o možnostech studia v Číně a na Taiwanu. A právě proto, že je tento úvodní post obecný, tak bych předem rád upozornil, že mám zkušenosti pouze se studiem na Guizhou University hrazeným z vládního stipendia. Informace o jiných programech a destinacích nevycházejí z mých osobních zkušeností, ale z toho, co jsem vyčetl či slyšel od ostatních, tudíž se za ně nemůžu zaručit. Někde také prezentuju své názory a osobní pohled na věc.

Ke studiu sinologických oborů dle mého názoru výjezd do Číny/na Taiwan rozhodně patří. Netvrdím, že by se čínština bez výjezdu do Číny naučit nedala (i když teda na některých oborech, jako KSČ v Brně, by se o tom dalo pochybovat), ale zahraniční pobyt toto v mnohém usnadní a urychlí. Člověk je konfrontován s “reálnou” čínštinou a ne jen se vzorovou putonghua používanou v Pekingu. A hlavně je konfrontován s Čínou, což považuju za důležité. Jo, jsem si vědom toho, že někteří studenti sinologie do Číny v životě nechtějí, ale o to těžší je pro mě pochopit, proč se dali na studium sinologie.

Většina studentů se snaží vyjet do Číny ve třetím ročníku bakalářského studia. Z mých spolužáků někteří vyjeli už v druhém ročníku, teď tuším, že se tomu vedení oboru už snaží bránit. Osobně myslím, že čím dřív, tím líp, jelikož zahraniční pobyt je člověku mnohem praktičtější než indoktrinace dějinami čínského myšlení, alespoň tedy za předpokladu, že se člověk dal na studium proto, že ho chce prakticky využít a ne do konce života pitvat dějiny období válčících států. Málokdo si v druháku troufne vyjet, ale myslím si, že to může vést jen k dobrým výsledkům.

Stipendijní programy

Málokdo si chce/může dovolit platit studium sám, takže při výjezdu je třeba se zajímat o stipendijní programy, které studijní výjezd do Číny značně usnadňují. Aktuální info pro studenty KSČ by mělo být zde, avšak je zjevně neaktuální. Pokusím se je ve stručnosti představit:

1) Vládní stipendium

Možnost, kterou jsem zvolil já. Ministerstvo rozděluje kvóty mezi sinologická pracoviště na českých univerzitách. Pro akademický rok 2012/2013 byla Masarykově univerzitě udělena tři místa. V tomtéž roce však tato tři místa byla vedením KSČ rozseknuta na šest míst po jednom semestru, což je podle mě největší nevýhoda tohoto stipendijního programu. Doneslo se však ke mně, že na rok 2013/2014 už se toto změnilo a opravdu vyjedou tři lidi na roční pobyt.

V rámci tohoto stipendijního programu se nabízí:

• Výběr ze 164 univerzit po celé pevninské Číně s výjimkou provincií Qinghai, Shanxi, Hainan a Tibetské autonomní oblasti
• Školné a ubytování hrazené čínskou stranou
• Od české strany stipendium 6 500 Kč/měsíc (pro studenty bakalářského studia)
• Možnost proplacení cestovních nákladů z fondů MU

Výběr škol je opravdu bohatý, seznam pro akademický rok 2012/2013 zde. Student si vybírá tři preferované univerzity z nabídky, o výsledném umístění však rozhoduje čínská strana. Není moudré podat všechny přihlášky na jedno místo, zvláště pokud se dá čekat, že je populární (Peking, Tianjin, Shanghai…), protože se může snadno stát, že je pak člověk poslán úplně jinam. 6 500 Kč považuju za částku, která na vyžití v Číně vystačí (neplánuje-li člověk cestovat apod.). Stipendium se neliší podle destinace, takže je rozumné zohlednit, že cenová úroveň není všude stejná. Na stránkách KSČ je psáno, že si studenti cestovní výdaje hradí sami. To je pravda, nicméně lze podat žádost o přiznání stipendia na podporu mobility na CZS. Mé žádosti bylo vyhověno a jednosměrná letenka do Číny byla proplacena v plné výši. Stipendium se vyplácí po kalendářním roce, tzn. v září přišlo stipendium na čtyři měsíce, v lednu čekám ještě jednu měsíční dávku.

Co je třeba pro získání tohoto stipendia udělat, k tomu se dostanu níže.

2) Univerzitní stipendium

Toto stipendium je udělováno na základě smluv mezi partnerskými univerzitami. Už zde nenajdeme jen pevninskou Čínu, ale i Hong Kong a Taiwan. Podstatné taky je, že se (až na výjimku Chongqing University) nejedná o kvóty vyměřené sinologickým oborům, proto se může hlásit kdokoli z celé univerzity (naopak Hong Kong pro sinology vhodný není). Přijímací řízení tedy řídí CZS (a jak zohledňují studium/nestudium sinologie nevím), ale i tak je počítat, že do toho KSČ zasahuje, minimálně podmínkou účasti na testu pro získání doporučujícího dopisu (nejsem si však jistý, jestli existuje regule, která by přikazovala, že musí dopis být vydán vyučujícím z KSČ). Na webu KSČ se dále píše, že je stipendium udělováno na půl roku, přesto je momentálně v Číně minimálně jeden student, který toto stipendium získal na rok.

V rámci tohoto stipendijního programu se nabízí:

• Semestrální až roční studium na jedné ze čtyř univerzit
• Stipendium 10 000 Kč na každý měsíc
• Školné hrazené čínskou stranou

Měsíční stipendium je sice vyšší než v případě mezivládních dohod, avšak je třeba zohlednit, že je třeba z něj hradit ubytování a také vlastní dopravu, jelikož CZS v tomto případě neuděluje stipendium na podporu mobility. Ceny za ubytování se liší, na Chongqing University je od 350 RMB za měsíc, zatímco u nás v Guiyangu (na který se toto stipendium nevztahuje, ale pro srovnání) je nejlevnější ubytování na koleji za 500 RMB na měsíc. O situaci v Shanghai a Taipei přehled nemám, ale očekávám vyšší ceny. O cenách ubytování mimo studentské koleje také bohužel nemám přehled.

Stipendijní program se vztahuje na tyto univerzity:

• Shanghai University of Finance and Economics
• Chongqing University
• National Chengchi University
• National Taiwan University

Opět považuju informace na webu KSČ za neaktuální. Zaprvé jsou zde uvedeny dvě univerzity v Hong Kongu. Na ty se sice meziuniverzitní smlouvy vztahují, ale nevyučuje se na nich čínština (nehledě na fakt, že v Hong Kongu není rozšíření čínštiny úplně velké) a bylo nám řečeno, ať se na ně nehlásíme. Na druhou stranu zde chybí nová smlouva (první studenti v ak. roce 2012/2013) s Chongqing University. I v roce 2013/2014 na ni budou studenti z KSČ vyjíždět, nevím, proč v seznamu na webu chybí. Smlouva s Chongqing University se však prý vztahuje pouze na studenty sinologie (na rozdíl od ostatních univerzit).

Počet studentů, kterým je stipendium uděleno, není pevný. Počet vyjíždějících studentů se mění každý rok podle počtu studentů dané univerzity, kteří naopak přijíždejí na MU. V podzimním semestru 2012 jsou v Chongqingu čtyři studenti KSČ, z toho jeden bude pokračovat ve studiu do letního semestru.

Doplnění: Děkuju hydrandtovi za komentář. Kolej v Shanghai stojí 1 300 RMB na měsíc, byt se dá sehnat za podobnou cenu, jednopokojový byt kolem 2 000 RMB. Rozdíl oproti vnitrozemí je obrovský.

3) Taiwanské vládní stipendium

Toto stipendium je možností jak se dostat na Taiwan místo pevninské Číny. Vyřizování probíhá přes pražskou Taipeiskou ekonomickou a kulturní kancelář.

Výše stipendia je 25 000 NTD na měsíc. Ze stipendia si studenti hradí jak školné, tak i ubytování a dopravu. Student si sám vybírá univerzitu (a školné na jednotlivých školách se liší). Tento program je určen výhradně studentům čínštiny. Při získání stipendia je taky třeba dát si pozor na docházku a prospěch, protože při nedodržení požadavků je udělování stipendia pozastaveno.

Pobyt na Taiwanu s sebou nese zásadní rozdíly oproti pobytu v pevninské Číně. Podrobněji se k tomuto zkusím dostat později.

4) Slovenské vládní stipendium

Pokud občané SR studují na české univerzitě, mají možnost se hlásit na česká stipendia. Mají však také mnohem lepší nabídku v podobě slovenského vládního stipendia. Ze zjevných důvodů jsem se o tuto možnost podrobněji nezajímal. Mám však informace, že je hrazena doprava, školné i ubytování a dokonce i zdravotní pojištění a studijní materiály. Stipendium pokrývá dva semestry studia a v akademickém roce 2012/2013 bylo přijato 13 studentů ze 14, kteří podali přihlášku. Stipendium je tedy evidentně štědré a je snadné ho získat. Samotné měsíční stipendium se pak pohybuje mezi 1 500 a 2 000 RMB. Program je určen všem slovenským studentům VŠ, avšak sinologové mají přednost a jsou vyžadovány minimálně tři ukončené semestry VŠ studia a znalost čínštiny nebo jiného jazyka podle dohody.

Troufám si prohlásit, že tato možnost je pro občany SR zdaleka nejvýhodnější.

5) Ostatní možnosti

Možností, jak se dostat do Číny či na Taiwan je více. Všem studentům MU je umožněno zažádat si stipendium pro freemovers (a netýká se jen Číny/Taiwanu, ale všech zemí). Student si musí vše zařídit sám, najít univerzitu podle svého zájmu a splnit její požadavky pro přijetí. Na základě úspěšného přijetí a motivačního dopisu může (a nemusí) být ze strany MU uděleno studentovi stipendium v měsíční výši 7 000 až 8 000 Kč. Další kritéria, dle kterých je udělení stipendia posuzováno, jsou studijní výsledky, předchozí studijní výjezdy či znalost jazyka. Obvykle je stipendium jednomu studentovi udělováno maximálně jednou za studium. Výhodou tohoto programu je, že je v podstatě neomezený výběr univerzit, nevýhodou je relativní náročnost vyřízení a nízká výše stipendia.

Existují i stipendia ze strany soukromých subjektů. Slovenští občané mohou dostat např. grant na roční pobyt od Tatra banky. O podrobnosti a jiné subjekty jsem se nezajímal.

Další možností je požádat o stipendium samotnou cílovou univerzitu. Nevím o nikom, kdo by měl takto sponzorovaný krátkodobý (tj. do jednoho roku) pobyt, ale zrovna má čínská univerzita je docela štědrá v udělování stipendií na čtyřleté pobyty (rok studia čínštiny, tři roky magisterský program). Co je třeba k jeho získání? Podle slov lidí okolo si prostě stačilo o něj požádat.

Vládní stipendium

Jak se tedy ke stipendiu dostat?

Od podzimu 2011 je na KSČ získání většiny stipendií podmíněno absolvováním rozřazovacího testu. Pokud je mi však známo, tak kromě vládního stipendia (které bylo uděleno nejlepším šesti studentům) nebyl výsledek testu nijak relevantní (v roce 2011). Testu se účastnilo 22 studentů z druhého a třetího ročníku. O rok později už prý byla dle výsledků přidělovány i nároky na jiná stipendia, detaily nevím, ale zjišťovat nebudu, protože věřím, že toto se každý rok bude měnit. Od podzimu 2012 jsou k testu připouštěni jen ti, kteří v prvním semestru zvládli všechny povinné předměty. Absolvování testu není vyžadováno pro uchazeče o slovenské vládní stipendium. Jak je to s univerzitním stipendiem, si nejsem jistý, ačkoli je z nařízení vedení oboru test absolvovat pro získání doporučujícího dopisu, nevím o tom, že by doporučující dopis vyžadovaný CZS k přihlášce musel dle nějakého pravidla být od vyučujících KSČ (nepočítám teď stipendium do Chongqingu určené pouze pro sinology).

Test byl zaměřen na čínskou gramatiku, k tomu má obsahovat ještě jednu část, která není předem upřesněna, jelikož má testovat celkové znalosti a ne jen ty naučené těsně předtím. Zhruba po dvou týdnech nám byly oznámeny výsledky a vyřizování mohlo začít. Ještě v listopadu po nás bylo vyžadováno vyplnění a odevzdání elektronické přihlášky AIA a žádost o pobyt v zahraničí. Poté začalo dlouhé čekání.

Začátkem února přichází mail z Ministerstva školství s potvrzením nominace. Dostáváme seznam univerzit (přiložil jsem výše) a nějaké informace o stipendijním programu. Je po nás vyžadováno podání online přihlášky na čínském webu a dodání následujících dokumentů:

• přihláška ke studiu na čínské univerzitě
• notářsky ověřená kopie diplomu či maturitního vysvědčení
• potvrzení o studiu
• notářsky ověřená kopie výpisu zkoušek na VŠ
• studijní plán
• formulář o zdravotní prohlídce
• doklad o navázání kontaktu s čínskou univerzitou

Všechny dokumenty jsou vyžadovány ve čtyřech kopiích, vzhledem k tomu, že přihláška je na tři strany, výpis známek taky, vysvědčení včetně překladu na pět… tak je toho pěkný štos a nakonec posílám 73 papírů.

Byrokracie

Všechny dokumenty musí být v angličtině nebo čínštině. Pokud nejsou, musí být opatřeny soudním překladem. To je případ maturitního vysvědčení, za jehož soudní překlad platím zhruba 1 000 Kč. Potvrzení o studiu a výpis známek dostávám ve škole v angličtině (a jako “notářská kopie” nakonec stačí spojení tří stránek pečetí a orazítkováním ve škole). Studijní plán… k tomu nám neřekl nikdo nic podrobnějšího než to, že má být minimálně na 400 slov. Vzhledem k tomu, že čínskou vládou předepsané studijní programy čínštiny pro cizince jsou všude dost podobné a weby univerzit (ze kterých by šlo vyčíst něco o volitelných předmětech navíc, z čehož by se dal studijní plán sepsat) jsou většinou nefunkční, tak se to píše fakt blbě. Samotná přihláška na univerzitu je na tři stránky a vyplňuje se na něm hromada blbostí (jak jinak), ale taky konečně samotný výběr tří preferovaných univerzit. K přihlášce máme dodat také doklad o navázání kontaktu s cílovou univerzitou. Dvě univerzity kontaktuju, odpovědi jsem se nedočkal dodnes. Poslal jsem tedy aspoň kopii svého mailu univerzitě.

Formulář o zdravotní prohlídce je kapitola sama pro sebe. Je v angličtině (můj doktor většinu přečetl a co nepřečetl, stačil mu můj překlad… někteří mí spolužáci bohužel tohle štěstí neměli a měli to komplikovanější) a obsahuje spoustu šíleností, od řekněme relevantních informací (hmotnost, krevní tlak, výška, zrak, prodělané nemoci jako hepatitida, úplavice, dětská obrna, tyfus) až po úplné šílenosti a nesmysly jako barevné vidění, stav mízních uzlin, stav nosu či krku, výživa, vývoj, mor, lepra, či cholera. Doktor se naštěstí směje a neřeší, opět však někteří takové štěstí neměli. Čistá a zbytečná buzerace, protože i když jsme instruováni, že si tento formulář máme vzít do Číny, je nakonec k ničemu, protože v Číně nikoho nezajímá a studenti, co jsou tady na rok a dýl (takže mě to naštěstí minulo) museli povinně na důkladnou prohlídku, která testovala to, co už potvrdil český doktor, a stála 400 RMB. Při vyplňování formuláře jsem byl také ušetřen testů na HIV a syfilis jakožto student, co jede jen na semestr (instrukce z MŠMT tvrdí, že do 150 dnů není potřeba, já dostal vízum na 180 dnů bez problémů).

Po odevzdání těchto dokumentů následuje opět několikaměsíční pauza. 1. září by měl začít semestr, ale já bych do Číny chtěl odletět už okolo 15. srpna. Nakonec nečekám na potvrzení o přijetí, ale kupuju letenku, dokud je levná. Samotné potvrzení by totiž mělo být jen formalitou a to, na kterou univerzitu mě pošlou, taky není zase tak relevantní, protože tak jako tak chci letět do Pekingu a na místo určení dojet po zemi. Potvrzení o přijetí nakonec dostáváme až 23. července.

Co se týče mého výběru, jako první preferenci jsem si dal Sichuan University (Chengdu), Southwest University (Chongqing) a Guizhou University (Guiyang). Nechtěl jsem na pobřeží, nechtěl jsem do žádných turistických oblastí, naopak mě láká vnitrozemí s pěknou přírodou, kde se cizinci vůbec nevyskytují, proto tento výběr. Vlastně jsem chtěl přímo do Sichuanu (proto Chengdu a Chongqing), Guiyang byl jenom náhradní plán, se kterým jsem nepočítal (a vybral jsem ho především proto, že tamní univerzita měla jako jedna z mála funkční web a univerzita z něj působila velice sympaticky). A stalo se tedy to, s tím jsem nepočítal, byl jsem vyslán do Guiyangu. Nejdříve trochu rozčarování, pak jsem se začal zajímat, co v Guizhou vůbec je a nakonec… jsem si Guiyang zamiloval, je to skvělé město, ve kterém se mi líbí mnohem více než v Chengdu či Chongqingu (obojí jsem opakovaně navštívil).

V době přijetí dopisu jsem zrovna v Japonsku, až 2. srpna se vracím, takže hned o pár dní později hromadím všechny dokumenty a dodávám na Velvyslanectví ČLR v Praze. Papírů je potřeba hromada, opět zdravotní prohlídka, přihláška na školu, vízový formulář (tři stránky), žádost o studentské vízum (další formulář navíc), kopie letenky, akceptační dopis atd. Téměř vše je potřeba přinést i s kopií, takže nezapomenout na to. Moje žádost je přijata a jsem poslán vedle, ať si počkám na pana konzula, který bude muset odsouhlasit to, že mezi koncem školy a odletem zpět mám ještě asi týden (wtf). No po deseti minutách schváleno. Za vízum se platí 50 EUR (nutno složit v bance a přinést potvrzení na velvyslanectví), za týden mám vízum typu F na 180 dní.

Papírování stále není hotové, před odjezdem je třeba na CZS dodat kopii akceptačního dopisu, kopii letenky a žádost o přiznání stipendia na podporu mobility. Dále je třeba vyřídit learning agreement, vyplnit a nechat potvrdit na katedře, na CZS, vzít do Číny a potvrdit hostitelskou univerzitou. Posledním krokem před odletem je pak evidování zahraničního pobytu v ISu včetně nahrání learning agreementu. To je nejproblematičtější krok, jelikož než mi z KSČ bylo odpovězeno na můj mail s žádostí o vyřízení agreementu, uplynuly dva týdny a já byl dávno v Číně, takže se to řešilo tisknutím, podepisováním, scanováním a posíláním si přes několik lidí. Kompletní agreement je třeba také pro přiznání stipendia na podporu mobility, které jsem obdržel začátkem prosince.

Stipendium od české vlády na rok 2012 přišlo začátkem září ve výši 26 000 Kč. Nějaký inteligent z MŠMT současně se stipendiem poslal domů dopis (ve kterém bylo ono potvrzení o udělení stipendia, jak jsem zjistil až později), který byl určen do vlastních rukou. Zhruba týden po oficiálním zahájení semestru v Číně. Chytré, co?

Studenti, kteří mají vízum typu X (déle než půl roku), musí krátce po příjezdu do Číny vyřizovat další formality, především povolení k dočasnému pobytu (samotné vízum X opravňuje jen k třicetidennímu pobytu). Jak jsem zmínil výše, je také většinou třeba znovu absolvovat předraženou lékařskou prohlídku.

To je z papírování ke stipendiu asi vše (fuj, sepsat to bylo skoro stejně otravné jako to všechno vyřizovat). Teda alespoň to předodletové papírování, další bude následovat po návratu. Příště bych rád sepsal něco k výběru místa pro studium čínštiny.