Bangkok – toulání po městě a výlet na vodní trh Damnoen Saduak

10. – 11. červen 2014

Do Bangkoku přilétáme po deváté večerní. Z letiště bereme taxíka na Silom, kde máme tři noci v hostelu. Bydlel jsem na stejném hostelu před čtyřmi lety, a okolí mi vyhovovalo mnohem víc než populární Khao San plná turistů, takže se nebylo třeba dlouho rozmýšlet. Večer se jdeme krátce projít na nedaleký Patpong, kde mi přijde vtipné, s jakou vervou dneska slečny shánějí klienty. Je totiž vyhlášeno stanné právo a zákaz vycházení po půlnoci, do které zbývá pár desítek minut.

Ráno vyrážíme do města. Já už v Bangkoku pár nocí strávil, tak výpravu vedu víceméně po paměti. Vyrážíme “klasickým” okruhem skytrainem k řece, lodí do Banglamphu, přes Khao San ke Královskému paláci, Wat Pho, tuktukem do čínské čtvrti a pak z Hualamphongu metrem zpět. Tato místa asi navštívil každý, kdo byl v Thajsku, tak se nebudu podrobněji rozepisovat.

Následující den máme naplánovaný výlet na vodní trh Damnoen Saduak nedaleko od Bangkoku. Opět se nám nechtělo vůbec nic řešit, takže jsme koupili půldenní výlet na hostelu za 650 bahtů, ráno nás vyzvedává dodávka a jedeme. Na trhu jsem sám nebyl, chtěl jsem právě před těmi čtyřmi lety, ale nakonec jsme místo toho jeli do Ayutthaya (což zpětně hodnotím jako mnohem lepší volbu).

Přijíždíme, přestupujeme do loďky a když podjíždíme velkou bránu “Welcome to the floating market”, začínám tušit, že je něco špatně. S tím, že je to tady turistické, jsem sice počítal, ale přece jen to tady vypadalo ještě o hodně jinak, než jsem čekal.

A pak už to začíná. Podraz č. 1, loďka nás vysadí na okraji trhu, kde si můžeme zaplatit extra výlet po samotném trhu, což stojí asi dalších 150 bahtů. To není moc, ale když si člověk zaplatí výlet na plovoucí trh, čekal by, že se dostane na plovoucí trh, a ne jen na břeh (kde je jen milion předražených stánků). Takže nakonec dva z nás podléhají a onu projížďku kupují, když už tu jsme (a náš “průvodce” se nesnaží následnou provizi přijímat nějak diskrétně). No, ne že by na vodě bylo něco jiného, než další milion předražených stánků. Každou chvíli si naši loďku hákem na dřevěné tyči přitáhne jiný prodavač klobouků nebo podobných cetek, o které nemáme zájem. Kupujeme nějaké jídlo, docela dobré závitky, ne moc dobré smažené banány a pak jackfruit, který podezírám jako příčinu toho, že je mi ještě tři dny poté špatně. Trh je docela fotogenický, to jo, ale celá ta umělost a převaha bělochů nad místními mě tady docela solidně vytáčí.

Podraz č. 2, sraz je velice brzo, takže není čas si to tady projít více. Jedeme někam dál. Kam, netuším, to nám na hostelu neřekli. Zjišťuju, že do nějaké sloní rezervace. Tam je nám vnucován výlet na slonovi, který stojí víc než celý výlet z Bangkoku. Nemáme zájem, jdeme se podívat na slůně, co předvádí srandovní tanec s kovovou obručí na chobotu, zatímco hraje na foukací harmoniku (ano, ten slon). Vtipné. Hned poté samozřejmě následuje nepříjemné vyžadování “tips”. Hm.

O projížďku na slonech nikdo zájem nemá, takže se vracíme a jedeme kamsi dál. Tentokrát nějaká tygří zoo, alias podraz č. 3. Možnost nakrmit si tady tygra za 800 nebo dokonce 1 200 bahtů. Jedna skupinka má zájem, takže ostatní musí čekat asi půl hodiny venku, kde není vidět vůbec nic. Pak už se přesouváme dál do nějaké velké dílny s dřevěnými rytinami. Tam se loučíme, prý asi za 40 minut odjíždí naše (jiné) auto, takže do té doby máme volno, je tady občerstvení, rytiny jsou pěkné a nikdo nás do ničeho nenutí, takže je to příjemnější než čekání před tygří zoo.

Výlet tedy nakonec hodnotím jako jeden velký podraz, po organizovaném výletu na Phi Phi, který proběhl nad očekávání dobře, jsem čekal něco podobného, ale naopak je to velká past velice srovnatelná se scamy, před kterými hostel pomocí plakátů varuje, takže mě udivuje, že vůbec něco takového prodávají. Doporučuju se vyhnout. A vůbec, plovoucích trhů je v okolí Bangkoku více, takže když, tak na nějaký neturistický, ne na Damnoen Saduak.

Večer se ještě procházíme po Bangkoku. Procházky po Patpongu už nás tak nebaví, jedeme obhlédnout Nana Plazu, místo, které se chlubí titulem “World’s largest adult playground”, ehm. Tři rozsáhlá patra plná go-go barů, holek, ladyboyů a hotelů. Rozhodně zajímavé místo :) Po chvíli procházení po okolí, kde to žije, sedáme na maracujové mojito. Spojuju se se svou thajskou kamarádkou, která by měla dojet, bohužel se nám kvůli problémům s špatně fungující zahraniční simkou nakonec nepodaří najít a kvůli zákazu vycházení musíme později celou akci zrušit a vrátit se. Bereme tuktuk, ve kterém ztrácím svůj mobil (který jsem naštěstí stejně chtěl vyměnit).

Ráno chytáme taxíka na letiště a vracíme se zpátky do ČR… Výlet byl krátký, ale intenzivní :)