1. – 16. červenec 2013
Na Honshū trávím tentokrát něco přes dva týdny. O většině míst jsem se dříve rozepisoval, takže to nemá cenu, tento příspěvek je jen přehlídka pár vybraných zajímavostí a fotek.
Císařský palác v Tokyu. Už jsem tady byl nesčetněkrát, ale mám pocit, že teď poprvé mám alespoň trochu rozumné světlo na fotku...
Vždy mě dostává vidět potraviny s motivy aktuálně populárního filmu/seriálu, zde nový Evangelion.
V Kamakuře je čínská restaurace, která se chlubí tím pokrmem s názvem "nejostřejší tantanmen na světě". Dalo mi to zabrat, ale podařilo se mi to sníst. Když jsem se ptal, co na tohle Japonci, prý bez šance.
Už dřív jsem věděl, že Starbucks v Shibuyi nabídne dobrý výhled na křižovatku, ale nikdy jsem se tam nedokopal. Je tam taky pěkně narváno, ale výhled je pěkný.
Jídlo v čínské čtvrti v Yokohamě je dost o štěstí, už se mi podařilo opakovaně chytnout jak velice dobré, tak velice špatné. Pro sinology je pozitivní to, že se tady většinou bez problémů domluví, přestože jsou místní Číňani už několiká generace, která mluví primárně japonsky. Na bělocha, který si japonsky požádá o čínský jídelníček, z nějakého důvodu koukají stále dost překvapeně.
V sídle Sony v Tokyu jsem si ohmatal nový model RX1 - první kompakt se snímačem full-frame. A nevypadá vůbec špatně. Cena na místě je okolo 50 000 Kč, po návratu do ČR jsem ho našel v prodejně Megapixelu, cena okolo 70 000 Kč, údajně ještě neprodali jediný kus.
Má oblíbená tonkatsu restaurace. Netřeba dalšího komentáře :)
Ochutnávka kanazawské speciality jibuni. Vařené kuřecí maso s několika druhy zeleniny zasypáno zlatými lístky.
Svatyňka na kopci nad Kanazawou
Na zlaté lístky jsou v Kanazawě velice pyšní, to pro mě není žádná novinka. Ani to, že je cpou do nejrůznějších blbostí. Ale cibulový dresink se zlatými lístky mě přece jen ještě překvapí...
Něco z Kyōta
o_O
V Naře je krásné počasí...
Na horu Kōya se vracím teprve podruhé, dva roky jsem tam nebyl.
Kongōbuji
Hřbitov Okunoin je sice nejkrásnější, když je temno a šedo, ale i za jasného dne se dá občas zachytit pěkný pohled.
Na nádraží se ptám zaměstnance a vlak a lehce se s ním zapovídám, až poté si všimnu, co mu to leze po ruce. Našel ho na nástupišti a bál se, aby nespadl do kolejiště, tak ho jde odnést pryč.
Jedná se o nosorožíka japonského. Velký, ale neškodný, populární jako domácí zvířátko pro japonské děti.
Temno nad Atomovým dómem v Hiroshimě. O pár minut později začíná šílená průtrž mračen.
Noční procházka do Mírového parku
Noční procházka k Hiroshimskému hradu
Srnek je na Miyajimě i v Naře spoustu, málokdy se podaří narazit na takto mladou.
"Velice vám děkujeme, že využíváte služeb tohoto nádraží. Budeme extrémně potěšeni, když vám tato lavička alespoň trochu poslouží."
Úhoř anago, hiroshimská specialita
Noční sashimi v Ōsace
Procházka Ōsakou v jednu ráno
Noční Ebisubashi
Zamračená Ōsaka
Celá nová čtvrť na sever od nádraží Umeda. Za předchozích 6 let, co jsem tudy nesčetněkrát prošel, tady bylo jedno velké staveniště, teď se konečně ukazuje.
Nová Umeda
Noční Umeda z jednoho z mých oblíbených hotelů
Vzhůru zpátky na Ryūkyū!
Pingback: Japonsko | zennie.cz