První večer na Taiwanu

Taiwan, 11. 3. 2009

Repost z fóra asiantitulky.cz

Taiwan

Jako vždy pro začátek přikládám orientační mapu Taiwanu, kde jsou vyznačena a pojmenována města. Dělalo mi problém najít nějakou rozumnou mapu, protože na Taiwanu není ustanoven oficiální přepis znaků do latinky. To v praxi znamená, že na jedné mapě může být město popsáno T’ai-chung, na druhé Taizhong, Taijhong… a několik dalších variant, a stále se jedná o totéž město; stejně tak např. Keelung/Jilong/Chilung. Pro lidi nezasvěcené do čínštiny je to pěkně matoucí (a mátlo to i mě, i když se čínsky učím). A netýká se to jen map, i na cedulích na silnicích je možné občas vidět lišící se varianty, jednou se mi dokonce podařilo zachytit popis ulice na křižovatce – na jedné straně křižovatky byl název silnice přepsán jinou transkripcí než na druhé. Nedivil bych se, kdyby i toto bylo částečně příčinou toho, že místní nejsou, na rozdíl od Japonska, kde je přepis (víceméně) jednoznačný, většinou schopni přečíst jména měst/míst v latince (a to mluvím o mladých vysokoškolsky vzdělaných lidech).

Tak jdeme na fotky. Tento den je víceméně takový úvod, protože jsem přiletěl v 8 večer a po celodenním chození v Hong Kongu bych stejně neměl chuť ani energii něco víc dělat.

Z Hong Kongu do Taipeie je to kousek, let trvá asi hodinu a půl. Přesto se letělo relativně velkým Airbusem A330. Prý se jedná o jeden z nejrušnějších leteckých koridorů na světě.

Taipeiské mezinárodní letiště leží ve správní oblasti Taoyuan (podle níž je pojmenované), cca 40 km na západ od Taipeie. Abych se tam hned večer nemusel přesouvat, tak jsem se rozhodl přespat u kamarádky ve městě Jhongli, asi 15 km od letiště. Na letišti na mne tedy čekala s celou rodinou, že mi hned pojedou ukázat noční trhy – což mě příjemně překvapilo a potěšilo.

Na trhu

Vstupní brána do největšího nočního trhu v Jhongli. K čemu jsou tedy noční trhy? Když jsem si na ně během pár dní zvykl chodit, tak mi to naráz přišlo jako jedna z nejlepších taiwanských věcí úplně :) Noční trhy jsou v každém městě. Občas se zde objeví i stánky s oblečením nebo něčím jiným, ale o tom to (alespoň pro mě) není. Je zde hlavně jídlo. A to hodně jídla. Taiwanská kuchyně je velice zajímavá a rozmanitá – po několika dnech na Taiwanu mi přišlo, jak je naše nebo třeba japonská kuchyně nudná a jednotvárná (s japonskou srovnávám proto, že je taiwanské kuchyni logicky mnohem blíže než česká; přesto je však dost jiná). A hlavně… mi téměř všechno strašně chutnalo (na rozdíl od české kuchyně), takže když to shrnu, taiwanské jídlo se řadí také mezi mé přední zážitky a teď na něj bohužel jen nostalgicky vzpomínám.

Na trhu

Bohužel zde bylo docela mrtvo – protože pršelo (v této chvíli už sice spíš jen lehce kapalo, ale pršelo předtím celý den). Jindy zde prý bývá tak plno, že nemohou auta projet. S tím jsem se pak také setkal v jiných městech.

Na trhu

Těchto "heren" je na Taiwanu taky hodně

Na večeři

Tak, kamarádka s rodinou mi představuje místní jídlo. Přivedli mě do místního vyhlášeného krámku prodávajícího známou taiwanskou specialitu – 臭豆腐 neboli “smradlavé tofu” – a to doslova. Už jsem o něm dost slyšel dřív (a vesměs hodně špatného ;) ), takže jsem byl docela skeptický. A proto mě překvapilo, když nijak nepříjemně smradlavé nebylo (čistě můj názor). A chuť? Příjemná. Chutnalo mi, opravdu. Toto však bylo tofu v “polévce”, mnohem častěji se však jí ve smažené podobě, k tomu se dostanu později. Dále je na stole vidět pití s černými kuličkami u dna. To je další věc, která je na Taiwanu vyhlášená, 珍珠奶茶 neboli “Pearl Milk Tea” – černý čaj s mlékem, sladký (většinou), studený (v tomto případě, pije se i horký prý). ve kterém jsou podivné “pearls”. kuličky polotuhé konzistence, těžko popsat, nějaké informace jsou na té wiki ;) Každopádně čaj s mlékem piju doma málo a sladký už vůbec ne, přesto jsem si tenhle nápoj velmi rychle oblíbil :)

Polévka ze smradlavého tofu

Na trhu

Takoyaki

Takoyaki, jeden z mých už dříve oblíbených japonských pokrmů – kuličky z malých chobotniček v těstíčku ;) Přesněji Japanese dumpling made of batter, diced or whole baby octopus, tempura scraps (tenkasu), pickled ginger, and green onion, topped with okonomiyaki sauce, green laver (aonori), mayonnaise, and katsuobushi (fish shavings) (odcitováno z wiki). Na Taiwanu takoyaki vylepšili ještě tím, že jej prodávají v několika příchutích (zkoušel jsem s příchutí sýra a pak s příchutí wasabi).

Jelikož na prvním trhu bylo opravdu málo stánků, přesunuli jsme se na jiný. Tam už bylo živěji, ale pořád zdaleka ne tolik jako později jinde.

Na trhu

Nějaká podivná hmota plavající v mléku. Prý se vyrábí z nějakých bylinek, víc jsem nebyl schopen zjistit.

Což mi připomíná, že u některých jídel doteď nevím, co jsem vůbec jedl. Zkoušel jsem plno jídel na doporučení, nicméně když jsem nepoznal od pohledu, co to je, tak jsem se to často nedozvěděl vůbec. Buďto lidi, s kterými jsem byl, mi to nedokázali vysvětlit japonsky (což byl náš komunikační jazyk), nebo jsem zase daná slova v japonštině neznal já… nebo to bylo vyrobeno z něčeho, o čem v Evropě nemáme tušení. Takže asi tak :)