Krabi – odpočinkový výlet na jih Thajska

6. – 8. červen 2014

Sedím v práci v Brně, píše mi kamarád, jestli prý nechci zaletět na pár dní do Bangkoku. Kdy? Prý v pátek. Chvíli přemýšlím, cena příznivá, v práci to nějak zvládnu, horší to bude se zkouškama, ale odpočinout na pár dní by se hodilo, tak bereme. Nakonec jsme tři, letíme na pět nocí. O pár hodin později sedíme u piva, přemýšlíme, kam zajet v Thajsku (nebo okolí). Napadá mě navštívit po letech své známé v Laosu, ale letenky jsou drahé a je to zbytečná komplikace, tak vyrazíme na pár dní někam k moři. Mít víc času, asi bych mířil někam do odlehlejších částí, kde není tolik turistů, ale takto míříme tam, kam se dostaneme nejsnáze a nejlevněji, nakonec volba padá na Krabi. Teď volám naopak do Prahy já, jestli mám letenky koupit, schváleno, kupujeme, rovnou k tomu bookujeme hostel v Ao Nangu a později v Bangkoku.

O pár dní později se scházíme všichni v Praze na letišti, snídaně v Subwayi, předodletový sekt na obvyklém místě nahoře před T2 a odlétáme. Na přestupním letišti v duty free nakupujeme něco na klidný spánek v letadle, což pomáhá, protože usínáme kdesi v místech, kde o měsíc později mizí malajský Boeing, a probouzíme se nad Barmou akorát na snídani. Na letišti v Bangkoku máme zhruba čtyři hodiny na přestup na vnitrostátní let, jdeme se rovnou odbavit a čekat na gate, kde Bangkok Airways poskytují zdarma občerstvení po prokázání se jejich boarding passem. Proč ne. Na letišti v Krabi bereme taxi do hostelu v Ao Nangu. Skoro nikdo tu není, což je příjemné. Jsme tu totiž totálně mimo sezónu. Je šílené horko a vlhko, ale zároveň dost zataženo a někdy to vypadá, že bude pršet. Je už večer, takže se akorát procházíme po Ao Nangu, po pláži, později zajdeme na večeři a plánujeme další dny.

Další den půjčujeme skútry a vyrážíme do okolí. Všude okolo pěkná krajina, skály. Zvyknout si na místní dopravu trochu trvá, ale po chvíli se vypořádáme i s rušnou čtyřproudovkou (že bychom se při tom cítili kdovíjak bezpečně, se říct nedá). Jedeme k chrámu Wat Tham Sua, “tygří chrám”. Žádní tygři tam nejsou, ale opic je víc než dost. Po cestě ještě zastavujeme na oběd.

Čím je však chrám proslavený, je skála, na kterou vede více než 1 200 schodů. Výstup má prý být dost náročný, ale za výhled to stojí. Tak jdeme na to. Schody jsou většinou velice strmé, tak je to, hlavně vzhledem k šílenému horku a vlhku, opravdu záhul. Zhruba za 45 minut jsme nahoře, totálně propocení. Vítá nás kohoutek s pitnou vodou a nápis Free WiFi. Ano, na skále, kde široko daleko nic není. A opravdu funguje. Na výhled bohužel nemáme úplně ideální počasí, je zataženo a viditelnost dost špatná.

Jsou čtyři odpoledne, tak už toho moc nestihneme, rozhodujeme se ještě vyrazit k vodopádu Huay Toh. To je trochu složitější, pořádnou mapu nemáme a silniční značení je nic moc, tak to trvá, ale nakonec najdeme. Akorát se vstup do parku za chvíli zavírá, takže máme štěstí, platíme drobné vstupné a míříme na pěší procházku k vodopádu, kde dáváme velice příjemnou koupel.

Vracíme se zpátky, bereme to přes město Krabi. Tam nic moc zajímavého není, uvažujeme, že se tam zastavíme na večeři, ale nakonec se tam jen krátce projdeme a míříme do Ao Nangu. Trochu bloudíme a dojíždíme na výpary, dlouho váháme, jestli tankovat, protože vracíme s prázdnou nádrží, ale nakonec to tak tak dojedeme.