Ōsaka. Město, které není třeba dlouze představovat. Druhá největší japonská aglomerace a zároveň největší a nejvýznamnější město v západním Japonsku. A kdybych měl srovnat Tōkyō a Ōsaku, dojdu k mnoha podobným představám, jako kdybych srovnával Prahu a Brno (v mnoha ohledech). Při první krátké návštěvě před lety mě Ōsaka nijak nezaujala (mnohem více se mi líbilo sousední Kōbe), letos jsem v ní ale strávil sedm nocí a také mi trochu přirostla k srdci.
Samotnou prohlídkou Ōsaky se skupinou jsme strávili jeden den, pak jsem tam ještě čtyři noci zůstal sám.
Podrobný plánek záchodků v metru? :) K čemu? Dole teda píšou, že je důležitý pro slepé...
Tak nebýt tady tohoto návodu k použití zamykacích skříněk, tak bych se nedozvěděl, že se do nich nesmí ukládat třeba mrtvoly ;)
A něco málo z jídla
Jídlo
...při návštěvě tradiční japonské "hospody" (izakaya)
Ráno vstáváme docela brzo (a že to po té noci v izakayi nejde nejlíp) a čeká nás celý den chození po městě. Nejprve je v plánu Ōsacký hrad, pak svatyně Shitennōji, od ní pěšky přes čtvrť Tennōji okolo zoologické zahrady do “nového světa” Shinsekai, přes čtvrť plnou elektroniky Den Den Town až na arkády Dōtombori, odtud zpět metrem do severní Ōsaky na vyhlídku z mrakodrapu Umeda Sky Building.
Příkop a hradby Ōsackého hradu
Ōsacký hrad nepatří mezi původní dochované hrady, byl zcela zničen požárem po zásahu bleskem roku 1665 a postaven od základů ze železobetonu počátkem 20. století. Přestože byla Ōsaka během 2. světové války intenzivně bombardována, hrad už přežil bez úhony. Rekonstrukce je však, co se týče vnější podoby hradu, velice zdařilá, a navštěva hradu za to stojí.
Hrad je v centru města, takže je obestavěn mrakodrapy.
Hrad sehrál důležitou roli při sjednocování Japonska na přelomu 16. a 17. století. Vybudoval jej koncem 16. století jeden ze tří sjednotitelů, Toyotomi Hideyoshi, jakožto sídlo vlády nového sjednoceného Japonska. V roce 1600 dochází k bitvě u Sekigahary, kdy další ze trojice, Tokugawa Ieyasu, získává faktickou moc nad celým Japonskem a následně vyhlašuje nový, tokugawský šógunát. Rod Toyotomi však nadále přežívá v Ōsace a plánuje povstání proti šógunátu. Proto v roce 1615 dochází k obléhání Ōsaky Tokugawovými jednotkami, o rok později je hrad dobyt a rod Toyotomi vyhlazen.
Největší kámen ve hradbách
V roce 1970 se v Ōsace konala výstava EXPO, po které v prostorách hradu zůstala časová kapsle obsahující informace o stavu civilizace. Zakopány jsou zde dvě stejné schránky, první má být otevřena po 100 letech, druhá za 5000 let, tzn. v roce 6970.
Časová kapsle
Hrad
Výhled z hradu
Metrem popojíždíme o dvě zastávky dál směrem k chrámu Shitennōji. Ačkoli byl mnohokrát přestavěn, založen byl pravděpodobně v roce 593, je tedy nejstarším buddhistickým chrámem v Japonsku. Jeho založení má na svědomí princ Shōtoku, kterého známe jinak jako autora jedné z nejstarších japonských písemných památek, Ústavy o sedmnácti článcích. Většina budov v areálu chrámu pochází z poslední přestavby v roce 1963.
Shitennōji
Shitennōji
Shitennōji
Shitennōji
Shitennōji
Modlitební mlýnek - v japonských chrámech rarita
Nedaleká čtvrť Tennōji
Park v Tennōji
Park v Tennōji
I fontány jsou kvůli šetření energie vypnuté.
Parkem v Tennōji procházíme do čtvrti Shinsekai, jejíž název znamená “nový svět”. Byla počátkem 20. století uměle vymodelována podle Paříže a New Yorku jakožto zábavní čtvrť. Právě jako zábavní čtvrť neuspěla, podniky krachovaly a po 2. světové válce, kdy byla Ōsaka vybombardována, nebyla opravena a chátrala až zhruba do 70. let, kdy byla znovu oživena jako “retro”. Získala si pověst místa s velice levným a dobrým jídlem, levným ubytováním, ale také s vysokou kriminalitou. Dodnes je Shinsekai (a okolí) známý jako jedno z mála míst v Japonsku, které není úplně bezpečné (i když si nemyslím, že to je úplně pravda), co si však Shinsekai zachoval, je velice specifická atmosféra.
Brána do čtvrti Shinsekai
Středobodem čtvrti je 103 metrů vysoká věž Tsūtenkaku (volně by se dalo přeložit jako “věž probodávající nebesa”), která se také stala jedním ze symbolů celé Ōsaky. Věž byla původně vystavěna v roce 1912 a její předlohou byla Eiffelova věž, při požáru v roce 1943 ale utrpěla závažné poškození, následně byla stržena a o 13 let později na jejím místě byla otevřena současná věž.
Shinsekai a Tsūtenkaku
V Shinsekai se nachází vyhlášená restaurace s rybou fugu. Fugu, česky čtverzubec, je jedním z vyhlášených japonských pokrmů. Ne že by byla nějak úžasná (podle mého názoru), publicitu jí vysloužilo to, že obsahuje smrtelně jedovatou látku, která musí být před přípravou odstraněna. Pro přípravu fugu v restauraci je tedy nutné vlastnit licenci, která je podmíněna náročným výcvikem. Asi právě proto jsou pokrmy z fugu tak drahé (a poprvé jsem ochutnal právě až tady). Každopádně se říká, že i v dnešní době každý rok na jed z fugu umírá několik lidí, kteří se pokusí ji připravit svépomocí v domácích podmínkách. V rybích sádkách jsou však dnes běžně šlechtěny fugu bez jedu.
Mimochodem, fugu je jediné jídlo, které má japonský císař zákonem zakázáno jíst.
Fugu - malý talířek se sashimi stojí okolo 1000 yenů, což je běžně cena plnohodnotného (trochu dražšího) oběda.
Kousek dál na sever od Shinsekai najdeme čtvrť Den Den Town. Jedná se o jakousi obdobu Akihabary v Tōkyu - najdeme tady spoustu obchodů s elektronikou, videohrami, ale i podniky jako maid cafe.
Den Den Town
Den Den Town
Den Den Town
Den Den Town
V ulici Dōguyasuji zase nakoupíme vše co je potřeba v kuchyni a v restauracích. Od nádobí přes "vítací" kočky manekineko až po plastové modely jídel.
Plastové modely jídel v Dōguyasuji
Lampiony a manekineko v Dōguyasuji
A nedaleko začíná nekonečná spleť nákupních arkád - Dōtombori
Mezi arkádami v uličkách je zajímavý chrám Hōzenji zasvěcený tomu, co nazýváme v japonštině “mizu shōbai”. Doslova to znamená “prodej vody”, ve skutečnosti se jedná o eufemistické označení zábavy v nočních podnicích, ať už jde o bary nebo o prostituci. Majitelé těchto nočních podniků tento chrám pravidelně navštěvují pro zajištění jejich úspěchů.
Hōzenji
O podniky s jídlem všeho druhu v Ōsace není nouze, ostatně jedno velice známé staré přísloví praví, že zatímco v Kyōtu lidi utrácí všechno za oblečení, kdežto v Ōsace za jídlo. Tady evidentně prodávají takoyaki, kuličky z těstíčka s nasekanými mladými chobotnicemi. Ostatně taky jedna z věcí, pro které je Ōsaka známá.
Most Ebisubashi. Opět jedna z ikon Ōsaky. Pohled z něj připomíná pohledy ve filmu Blade Runner. Prý. Neviděl jsem ho :D
Most proslavilo mimo jiné to, že když ōsacký baseballový tým Hanshin Tigers v roce 1985 neočekávaně vyhrál důležitý zápas, fanoušci se shromáždili na mostu a za pokřiků jmen hráčů naskákali do vody :) Podobná situace se opakovala o sedmnáct let později, kdy Japonsko vyhrálo v mistrovství světa ve fotbale nad Tuniskem, i přes policejní odpor naskákalo do vody více než 500 lidí, a znovu o rok později, kdy Hanshin Tigers vyhráli národní ligu a ve vodě skončilo více než 5300 lidí :)
Pohled z Ebisubashi.
Glico man - asi nejznámější a nejfotografovanější reklama v Japonsku. Reklama patří firmě vyrábějící sladkosti a visí tu od roku 1935.
Nekonečné arkády
Doteď jsem nezmínil, že Ōsaka má dvě hlavní centra. Kromě hradu všechny fotky doposud pocházejí z té (podle mě) zajímavější, jižní části, která se jmenuje Namba, a je proslulá především jako čtvrť zábavy. Severní centrum Ōsaky, vzdálené od Namby asi čtyři kilometry, se jmenuje Umeda a je naopak centrum businessu, najdeme tam všechny mrakodrapy a novou výstavbu (která intenzivně pokračuje). Po procházce arkádami jsme metrem přejeli zpátky na sever do Umedy na návštěvu asi nejznámějšího ōsackého mrakodrapu, Umeda Sky Building.
Umeda Sky Building
Umeda Sky Building je vysoká 173 metrů. Dvě věže jsou spojeny kruhovým “mostem”, který nese název “visutá zahrada” a je veřejně přístupný.
Umeda Sky Building
Umeda Sky Building
Udivuje mě, že mezi přehledem věží v exhibici je i WTC, kde se o nich mluví jako o druhé největší (současné) stavbě v USA...
Výhled na Umedu
Výhled směrem na sever - Ōsaka je někdy přezdívána "město mostů".
Hrad
Po nabažení se krásného výhledu se vracíme pěšky do nedalekého hotelu, kde čekáme na autobus na letiště. Celá skupina odlítá, já ještě několik dní zůstávám, na letiště s nimi nejedu, takže se loučím a vydávám se s krosnou zpět do jižní Ōsaky shánět levné bydlení na následující dny. Ty se pokusím popsat v posledním postu z Japonska, který bych rád napsal v následujících dnech :)
Pingback: Japonsko | zennie.cz