Nikkō – místo věčného odpočinku Tokugawy Ieyasu

Národní park Nikkō v okolí stejnojmenného městečka je velice oblíbeným cílem pro jednodenní výlety z Tokya, odkud je vzdálené jen něco přes sto kilometrů. Historie památek v Nikkō sahá až do roku 766, kdy sem přišel mnich Shōdō Shōnin a založil poustevnu, později buddhistický chrám Rinnōji, deset let poté pak šintoistickou svatyni Futarasan. Tehdejší vesnička Nikkō na dlouhou dobu upadla v zapomnění, než si toto místo vybral sjednotitel Japonska a první vládce tokugawského šógunátu, Tokugawa Ieyasu, jako místo pro svou hrobku. Komplex Tōshōgū, kde je jeho mauzoleum, dokončil až jeho vnuk Iemitsu, který má své mauzoleum o několik stovek metrů dál. Celé městečko Nikkō se nachází v malébné přírodě, v cedrových lesích pod horami v blízkosti jezera Chūzenji a spousty vodopádů.

Do Nikkō nám jede ráno vlak přímo z nádraží v Asakuse, cesta trvá zhruba dvě hodiny. Na nádraží zařídíme vstupenky do chrámů a autobusové jízdenky a vydáváme se busem k mostu Shinkyō.

Shinkyō

Most Shinkyō, patřící ke svatyni Futarasan, je také jedním ze symbolů Nikkō. Váže se k němu následující legenda: když Shōdō Shōnin se svými učni v roce 766 přišel do Nikkō, zastavila ho právě řeka Daiya. Proud řeky byl příliš silný a široko daleko žádný most. Poklekl a začal se usilovně modlit, načež se mu zjevil bůh řek, Jinja-Daiō, se dvěma hady, které přehodil přes rokli na druhý břeh řeky. Hadi se do sebe zapletli a tím vytvořili most, po kterém mohl mnich se svými učni přejít.

Shinkyō

Opravdový most zde byl postaven poprvé roku 808, ale tak, jak vypadá dnes, byl postaven v roce 1636. Během oprav v roce 1902 byl však stržen velkou vodou a rekonstruován o dva roky později. V roce 1999 byl spolu s chrámem Rinnōji, svatyní Futarasan a komplexem Tōshōgū zapsán na seznam světového dědictví Unesco. V minulosti byl vstup na most přísně zakázán, bylo to privilegium vyhrazené pouze císařské rodině, v moderní době je most pro turisty přístupný.

Po krátké prohlídce mostu jsme se vydali do kopce směrem k nejstarší památce v Nikkō – chrámu Rinnōji, který v osmém století založil již několikrát zmiňovaný Shōdō Shōnin. Hlavní součástí chrámu je síň Sanbutsudō, tedy “síň tří Buddhů”. To se odkazuje na známé sochy uvnitř chrámu – socha Buddhy Amida a dvě sochy bohyně Kannon, jedna s tisíci rukami, jedna s koňskou hlavou. Mezi další zajímavosti v chrámu patří například léčivý Buddha, který se sklání svým prsteníčkem nad miskou s medicínou. Říká se, že tato socha dala původ japonskému slovu pro prsteníček, 薬指, čili “prst medicíny”.

Rinnōji

Jak je vidět na fotce, Rinnōji je celý zavřený v plechové krabici a je rekonstruován. Rekonstrukce japonských památek trvají většinou velmi dlouho, protože jsou používány tradiční, pracné metody. Tady začly práce v roce 2009, skončit mají v roce 2021. Když se vyjde ven z chrámu, ale ještě ne z krabice, je tam muzeum, které je věnováno právě popisu rekonstrukce.

Armády dětí ze ZŠ jsou v létě k vidění u mnoha památek.

Od Rinnōji už je to jen kousek do kopce k hlavní památce, svatyni Tōshōgū. Svatyně Tōshōgū je zasvěcena šógunovi Tokugawa Ieyasu, který v ní má své mauzoleum. Stavba byla dokončena v roce 1617, značně ji však rozšířil jeho vnuk Iemitsu v roce 1634. Velice neobvyklá je její výrazná zdobenost, barevnost a okázalost, která měla demonstrovat bohatost rodu Tokugawa. V jedné z bran uvnitř svatyně je úmyslně udělán kaz – aby stavba nebyla dokonalá a nevyvolala tím závist a hněv božstev.

Pagoda

Pětipatrová pagoda před vstupem do svatyně byla postavena roku 1650, avšak vyhořela znovu postavena byla v roce 1818. Každé z pater představuje jeden prvek – zemi, vodu, oheň, vítr a nebesa. Zajímavostí je, že uvnitř je od střechy zavěšen mohutný cedrový kmen. Má stabilizační funkci při zemětřesení. Úplně stejný koncept, jako se používá pro tento účel v dnešních mrakodrapech.

Tōshōgū

"Ať se nám narodí krásné děťátko."

Tōshōgū

Schody k mauzoleu

Mauzoleum Tokugawy Ieyasu

Blízká svatyně Futarasan, kterou také založil Shōdō Shōnin. Patří k ní výše zmiňovaný most Shinkyō.

Ve svatyni Futarasan

Nedaleko od svatyně Futarasan je Taiyūin, mauzoleum Tokugawy Iemitsu. Celý areál je nápadně podobný Tōshōgū, ale není zdaleka tak velký a zdobený.

Taiyūin

Celý program nám zabral o něco méně času, než jsme čekali, a proto jsme ho ještě rozšířili o prohlídku řady bůžků Jizō, která se táhne podél řeky Daiya. Jizō je ochráncem pocestným a také dětí, které se narodily mrtvé nebo zemřely v raném dětství. Matky těchto dětí se k Jizōovi modlí a často také sochy oblékají. Řada soch je dlouhá, údajně je jich “nespočet”. Aby je nikdo nemohl spočítat, je mezi nimi několik falešných.