Island, den čtrnáctý – Blönduós, Þingeyrarkirkja, Kolufossar, Sigríðarstaðavatn, Hvítserkur, Reykjavík

20. srpen 2013

Poslední den naší báječné cesty na Island. Už jsme dost unavení, na letiště to máme pořád ještě asi 350 km. Původní plán byl jet vysočinou vnitrozemím ostrova po F35, ale ve stejném plánu byl návrat na západ ostrova o den dřív (a možná návštěva poloostrova Snæfellsnes, který se nestihl kvůli přeplánování Grímsey). A nejen, že horských cest už máme dost, ale také nechceme riskovat, že nám kvůli píchlé pneumatice ve vnitrozemí pár hodin před odletem uletí letadlo, tak nakonec volíme návrat do Reykjavíku po RR1.

Času máme dost, letadlo nám letí až před půlnocí. Celý den je víceméně ve znamení improvizace, až po cestě sledujeme, kam bychom mohli zajet. První zastávkou je Blönduós s velice pěkným moderním kostelíkem.

Blönduós

Přichází zima. I když doteď nebylo ani trochu vzácné vidět na horách sníh, dnes je vidět, že napadla čerstvá várka. Na okolních kopcích se utvořila zřetelná sněžná čára, která se táhne asi po 100 km.

Přichází zima.

Za chvíli zastavujeme u pěkného kostela Þingeyrarkirkja, což je nejstarší kamenný kostel na Islandu.

Þingeyrarkirkja

Velice pěkně vypadá vodopád Kolufossar v kaňonu Kolugljúfur, takže i když už máme vodopádů dost, k tomuto ještě odbočujeme a nelitujeme toho.

Kolufossar

Kolugljúfur

Po chvíli opět z RR1 odbočujeme na sever, abychom objeli poloostrov Vatnsnes. První zastávku děláme u vikinské pevnosti Borgarvirki nad jezerem Vesturhópsvatn.

Borgarvirki

Vesturhópsvatn

Jen několik kilometrů na sever je pak jezero Sigríðarstaðavatn, které přes mělčinu přímo ústí do moře. Až chvíli před návštěvou se dočítám, že se v této mělčině snadno dají pozorovat tuleni. Tuleně jsem nikdy v divoké přírodě neviděl (s výjimkou občasné trčící hlavy ve fjordu), takže to jedeme vyzkoušet. A je jich tady opravdu dost, řádově desítky, možná víc.

Mělčina u jezera Sigríðarstaðavatn

Tuleni

V pěší vzdálenosti je pak často fotografovaný skalní útvar Hvítserkur.

Hvítserkur

Pohled zpět k jezeru Sigríðarstaðavatn

Jelikož máme ještě dost času, dočítám se o dalším místě, kde je dost tuleňů, máme to po cestě, tak se ještě zastavujeme. Ale je to docela kus pěšky a není jich tam zdaleka tolik.

Tuleni

Pak už upalujeme na jih po RR1 zpátky do Reykjavíku. Zhruba na dvě hodinky se rozdělujeme na dvě skupinky, jdeme se ještě trochu projít po městě a najíst se.

Hallgrímskirkja

Reykjavík

Naše auto po dvou týdnech islandských cest

A o pět minut později. Musíme ho vrátit v rozumném stavu.

Poslední zastávkou na cestě na letiště je dříve zmiňovaná Modrá laguna. Je to jedno z nejznámějších míst na Islandu, ale cena je natolik přestřelená, že jsme raději zašli do podobných, ale levnějších koupelí u Mývatnu. Ale je jen kousek od letiště a máme dost času, tak se jdeme podívat, jak to tady vůbec vypadá. Určitě ne špatně.