15. srpen 2013
Ráno se ještě před úplným rozloučením s Askja vydáváme prozkoumat vodopády v krátkém (pár set metrů) kaňonu, pak sedáme do auta a míříme na sever k RR1
"Kaňon" v Askja
"Kaňon" v Askja
Zpět do civilizace to tentokrát bereme po druhém břehu řeky Jökulsá á Fjöllum (silnice F88), na RR1 je to asi 90 km. Po cestě máme tři brody, které jsou o poznání náročnější. U druhého z nich je řeka dost široká a asi ve třetině se náhle propadáme tak, že se nám převalí vlna vody přes kapotu, což způsobí minimálně u mě dost velké leknutí a starost o to, jestli ještě vyjedeme. Hned poté proti nám jede autobus, takže zastavujeme a díváme se, jak si s tím poradí on. Mnohem lépe, kromě toho, že je na to lépe stavěný, tak ví, kudy přesně má jet. A my bychom to věděli taky, kdyby na naší straně brodu byla stejná cedule jako na protější straně, která ukazuje, že se nemá jezdit kolmou cestou. Ale nejsme sami, kdo to nevěděl, o den později čtu na jistém českém blogu o skupince, která při průjezdu tímto brodem narazila na skupinku Němců, co tady auto utopila.
Cesta do civilizace
Cesta do civilizace
Herðubreið
Náročný brod, kde jsme pěkně zapadli
Další z brodů
Manuál, kudy jet - před průjezdem raději opisujeme číslo pro případ nouze...
Nasadit nejvíce heavy-duty režim a jedeme.
Tentokrát bez problémů.
I tady se cesty udržují.
Po RR1 jedeme jen asi dva kilometry, než se znovu odpojíme na sever. Míříme k vodopádu Dettifoss na řece Jökulsá á Fjöllum, který se označuje za nejmohutnější vodopád v Evropě, přičemž po cestě z parkoviště ještě zacházíme k Selfossu, který je jakýsi jeho předstupeň asi o půl kilometru vedle.
Jökulsá á Fjöllum
Selfoss
Selfoss
Selfoss
Dettifoss
Dettifoss
Dettifoss
Dettifoss
Dettifoss
Jen o pár kilometrů níže po proudu je relativně sympatický Hafragilsfoss
Hafragilsfoss
Údolí Hafragilsfossu
Další zastávkou je (bývalý) národní park Jökulsárgljúfur o kousek dál na sever. Tady si dáváme asi jedenapůlhodinovou procházku mezi pěknými skalními útvary, bohužel na fotky moc počasí nepřeje.
Jökulsárgljúfur
Jökulsárgljúfur
Jökulsárgljúfur
Jökulsárgljúfur
Jökulsárgljúfur
O další kousek na sever je pak Ásbyrgi, údolí ohraničené 25m vysokými kolmými skalami v takovém tvaru, že vypadá jako otisk obří podkovy, která podle legendy patřila osminohému koni boha Odina. Ze samotného údolí však nejde jeho tvar zachytit, takže přidávám odkaz na fotku shora.
Ásbyrgi
Ásbyrgi
Přejíždíme do nejbližšího města Húsavíku a nocujeme v kempu.
Pingback: Island | zennie.cz