Island, den sedmý – Höfn, Djúpivogur, Stöðvarfjörður, Skriðuklaustur, Hengifoss

13. srpen 2013

I dnešek je poměrně odpočinkovým dnem. Přejíždíme východní Island, který je rozhodně jednou z těch méně zajímavých oblastí. Ale přesto nechceme sedět dlouho v autě a oblast jen projet, takže se aspoň na chvíli zastavujeme na zajímavě znějících místech.

První krátká zastávka je ve vesnici Höfn, kde si procházíme přístav (nic moc jiného tu ostatně není).

Höfn

RR1

Další zastávka po 100 km z Höfnu je vesnice Djúpivogur. Opět se stavujeme na nákup a taky v informačním centru, kde zjišťujeme, že místo, kam jsme chtěli jet kvůli pozorování papuchalků, můžeme vynechat – už jsou pryč. V Djúpivoguru je podél pobřeží řada kamenných vajíček, které tvarem a velikostí reprezentují vejce všech ptáků žijících na Islandu.

Djúpivogur

Kousek za Djúpivogurem bereme ruského stopaře, ale nevezeme ho moc dlouho, brzo chce odbočovat. My pokračujeme do vesničky Stöðvarfjörður, kde se nachází Steinasafn Petru neboli Petřina sbírka kamenů pojmenovaná po paní, která se celý svůj život (tj. více než 80 let, do roku 2012) věnovala sbírání kamenů, čímž vytvořila největší soukromou sbírku na světě.

RR1

Sbírka kamenů

Pak popojíždíme do vnitrozemí ke 120 km vzdálenému klášteru Skriðuklaustur. Kromě toho, že je pěkný, jsme dostali doporučení na místní dorty, které rádi vyzkoušíme. Oproti kupování jednotlivých kousků vychází o dost výhodněji možnost neomezené konzumace, takže dopadáme tak, že si po této večeři musíme ještě vyběhnout k nedalekému vodopádu, abychom aspoň trochu neutralizovali výčitky z přecpání se sladkým.

Skriðuklaustur

Kousek od kláštera je vodopád Hengifoss, po Háifossu čtvrtý nejvyšší vodopád na Islandu. Pěší cesta k němu a zpět je zhruba na hodinku a půl volnou chůzí.