8. srpen 2013
Po snídani vyrážíme do “centra” Hveragerði, k vyvěrajícím pramenům. V areálu trávíme asi půl hodiny. Dá se dojít až k termálním bazénům, kde se dá koupat, ale je to docela daleko, takže si to odpouštíme. Kromě toho je tu možnost bahenních koupelí a také nákupu pečiva, které je pečeno právě v podzemních pecích.
Už v 9 z Hveragerði odjíždíme, protože program máme dost nabitý. Plánujeme “Zlatý okruh”, což je souhrnný název pro tři snad nejnavštěvovanější místa na islandu. Národní park Þingvellir, gejzír Geysir a mohutný vodopád Gullfoss.
Přestože mi Þingvellir přijde jako nejméně zajímavě znějící místo z oněch tří, musím říct, že je tady fakt pěkně. Þingvellir je proslulý několika věcmi – největším islandským jezerem Þingvallavatn, tektonickým zlomem Almannagjá mezi americkou a eurasijskou deskou a Sněmovní plání, kde se od roku 930 pravidelně scházel Alþingi, údajně nejstarší parlament na světě. Prasklinou procházíme pěšky, ale relativně populární je také potápění v prasklině v jezeře.
Popojíždíme ke Geysiru, je to opět necelá hodinka cesty. Geysir se jmenuje nejmohutnější gejzír, který se na Islandu nachází a podle kterého, jak se dá čekat, pochází i ono české slovo gejzír. Tryská až do výšky 70 metrů, ale v posledních letech už dost vzácně a nepravidelně. O mnoho zajímavější je proto jeho menší bráška Strokkur, který sice tryská do maximální výšky okolo 30 metrů, ale zato každých pár minut. Po prohlídce se zastavujeme na oběd, u pokladny stojí Čech – není to poprvé, i včera v Reykjavíku nás v pizza okně obsluhovala Češka. Výdělky na Islandu jsou holt velice lukrativní.
Posledním z bodů Zlatého okruhu je pak mohutný vodopád Gullfoss nacházející se jen 10 km od Geysiru. Trávíme tady asi hodinu a půl času. Vodopád super, akorát přecpáno lidmi, což se samozřejmě bohužel dá čekat.
Na chatu Hólaskógur, kde předběžně plánujeme nocovat, je to necelých 100 km, ale jelikož je ještě brzo, zastavujeme se u dalších dvou míst. Prvním z nich je Skálholt, první islandské biskupství, druhým pak kráter s jezerem Kerið. Obojí dost komplikovaně hledáme, ale nakonec najdeme.
Popojíždíme do Hólaskóguru. Je tady jedna chata… a 50 km okolo nic. Jako všude na Islandu, ani tady není žádný problém platit kartou, jen stačí s terminálem vyjít před chatu, aby se vůbec chytil signál. Pro kempování to tady moc zařízené není a cena je skoro stejná jako za ubytování uvnitř, takže volíme pohodlnější variantu.
Pingback: Island | zennie.cz